Synoda

CO JE TO SYNODA

Slovo „synoda“ se skládá se z řecké předpony σύν, tedy „s“ nebo „spolu“, a z podstatného jména ὁδός, tedy „cesta“. Vyjadřuje společně prožívané putování Božího lidu. To odkazuje na Pána Ježíše, který se představuje jako „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6) a nás na tuto cestu učednictví stále znovu zve. Od prvních staletí se slovem „synoda“ označují církevní shromáždění svolaná na různých úrovních. Cesta synodality je cestou, kterou Bůh očekává od církve třetího tisíciletí.“ (Papež František).

Co je tedy synodální proces?

Zapojení všech pokřtěných celé katolické církve, kteří – vedeni Duchem Svatým – mají skrze naslouchání všem lidem vyjádřit své názory a podněty vedoucí k rozvoji církve.

Týká se mě osobně?

Ano! Vykročit na tuto cestu může každý, kdo chce spolu s ostatními přiložit svou ruku a srdce ke stavbě církve. Takové církve, jak ji zamýšlí Kristus. A ptá se Tě: „Co si o mně a o mé církvi myslíš Ty?” (srov. Mt 16,15)

Jak bude synodální proces probíhat?

  • Biskup každé diecéze určí koordinátora, který spolu s týmem bude moderovat celý synodální proces na úrovni diecéze.
  • V každé farnosti bude ustanoven koordinátor synodálních skupinek, které zde vzniknou.

Po setkání pastorační rady dne 25.11.2021 se zástupci farníků byly ustanoveny jednotlivé skupinky, které se chtějí do synodálního procesu zapojit. Ti, kteří by se ještě chtěli na této aktivitě podílet, mohou se zapsat do prezenční listiny v sakristii u otce Richarda. Uveďte, prosím, jméno moderátora, který chce danou skupinku moderovat či vést, uveďte popřípadě na sebe kontakt. (email, telefon…)

K vlastnímu programu setkání pracovní skupinky je doporučeno následující:

1. setkání skupinky:

  1. představení členů skupinky (2 min./os.)
  2. co očekáváme od zkušenosti synodálního procesu? (2 min./os.) – na závěr této fáze krátce představí moderátor skupinky plán práce
  3. představení témat – případně, pokud již skupinka vznikla na základě dříve vybraného tématu, zaměřit se na výběr konkrétní otázky v rámci daného tématu (10 min.)
  4. modlitba za průběh synody (případně doplněna jinou formou: společný zpěv, chvíle adorace) (10 min.)
  5. sdílení a společné hledání tématu, na které se pracovní skupinka zaměří; případně, pokud je již téma předem vybráno, zaměří se skupinka na zvolení jedné otázky v rámci tématu (3 min./os.)
  6. společná závěrečná modlitba (5 min.)

Po 1. setkání je třeba respektovat čas pro osobní reflexi jednotlivců nad zvoleným tématem. Aby v atmosféře osobní modlitby a aktuálních zkušeností, které jedinec prožívá, měl možnost uzrát projev Božího Ducha. Proto doporučujeme, aby mezi 1. a 2. setkáním uběhl minimálně 1 týden času, tj. příležitosti k osobnímu zamyšlení a naslouchání Duchu Svatému.

2. a 3. setkání skupinky:

  1. Společná modlitba za průběh synody (5 min.)
  2. Četba úryvku Písma svatého: úryvek poskytnutý k těmto setkáním (10 min.)
  3. 1. kolo sdílení (3 min./os.)
  4. Chvíle pro ztišení a přestávka (15 min.)
  5. 2. kolo sdílení (zapisovatel zaznamenává hlasy, které zazněly) (3 min./os.)
  6. Modlitba díkůvzdání (5 min.)
  7. V případě 3. setkání pracovní skupinky – následuje vypracování písemného souhrnu.

Vysvětlení 1. a 2. kola sdílení (2. a 3. setkání):

1. kolo: Cílem je osobní sdílení zkušenosti jednotlivce, které se vztahuje ke zvolené otázce.

2. kolo: Vyjádření toho, co se mě dotklo ve sdílení druhých, anebo toho, co jsem si při naslouchání druhým uvědomil jako nový vhled do diskutované otázky. Cílem je společně rozlišit hlas Ducha Svatého.

Důležité předpoklady pro plodnou práci ve skupinách:

  • Aktivní naslouchání
  • V průběhu sdílení ve skupinách je naprosto podstatné všímat si následujícího: „Jak Bůh jedná a promlouvá skrze druhého, který mluví, a také skrze mě?“ Tato otázka nechť je stále živá v myslích všech a provází veškeré fáze pracovních skupin.
    • Cílem naslouchání je porozumět, jak se ve slovem druhých odráží jejich vlastní zkušenost a to, co je obsahem jejich nitra.
    • Soustředím se na pozorné naslouchání druhému, nikoliv na přípravu vlastního vypovídání.
    • Přijímám v úctě názor druhého, nekomentuji jej, nehodnotím. Snažím se pochopit řečené v dobrém světle.
    • Učím se vnímat, jak skrze druhého promlouvá Duch Svatý a k čemu nás takto Duch chce přivést.
  • Umění promlouvat
  • Vyjádřit vlastní zkušenost, tj. to co si opravdu myslím a cítím.
    • Snažím se o svobodné a upřímné promlouvání, skrze které však nechci vnutit svůj názor druhým.
    • Vlastní promlouvání předpokládá předchozí přípravu jedince skrze naslouchání Božímu slovu a uvažováním nad vlastní zkušeností (nakolik se vztahuje a vypovídá o zvoleném tématu).

Harmonogram synodálního procesu

  • 17. října 2021: zahájení liturgickým shromážděním v katedrále/kostelích
  • listopadu 2021 – únor 2022: práce v pracovních skupinkách ve farnostech/církevních společenstvích
  • do 2. března 2022: zaslání závěrů pracovních skupinek na email synodalniproces@ado.cz
  • v průběhu dubna-května 2022: diecézní presynodní setkání (diskuze připraveného návrhu diecézní syntézy)
  • do 15. května 2022: zaslání finální podoby diecézní syntézy Národnímu synodálnímu týmu
  • 6. července 2022: předsynodní setkání katolické církve v ČR (Velehrad)
  • 15. srpna 2022: odeslání národní syntézy na Generální Sekretariát Synody biskupů

MODLITBA ZA ÚSPĚŠNÝ PRŮBĚH SYNODY

Zde jsme, před tebou, Duchu Svatý,

shromážděni ve tvém jménu.

Provázej nás ty sám,

vstup do našich srdcí

a vytvoř si v nich domov.

Ukaž nám cestu, kterou se máme vydat,

uč nás, jak na ní vytrvat.

Jsme zde s přetěžkým břemenem

svých slabostí a hříchů.

Nedopusť, abychom propadli zmatku,

nedopusť, aby nás nevědomost svedla na scestí,

nedopusť, aby předpojatost ovlivnila naše činy.

Dej, ať v tobě nalezneme naši jednotu,

abychom věčnému životu kráčeli vstříc společně,

abychom nesešli z cesty pravdy

a neodchýlili se od toho, co je správné.

To vše žádáme od tebe,

jenž jsi při díle na každém místě a v každém čase,

a ve společenství s Otcem i Synem

na věky věků. Amen

Deset tematických okruhů k prohloubení

Abychom pomohli formulovat zkušenosti a více přispěli ke konzultacím, uvádíme níže deset tematických okruhů, které vyjadřují různé odstíny „žité synodality“. Je třeba, aby tyto okruhy byly přizpůsobeny místnímu prostředí, aby byly dle potřeby doplněny, vysvětleny, zjednodušeny a studovány. Zvláště je nutná pozornost vůči lidem, pro něž je účast a odpovídání na otázky zvlášť obtížné. Vademecum, které Přípravný dokument provází, přináší za tímto účelem různé nástroje, metody a návrhy, které budou inspirací pro různé otázky, pro konkrétní chvíle modlitby, formace, reflexe a sdílení.

I. NA SPOLEČNÉ CESTĚ

V církvi a ve společnosti jdeme bok po boku po stejné cestě. Kdo jsou ve vaší místní církvi ti, kdo „putují společně“? Když říkáme „naše církev“, kdo do ní patří? Kdo od nás chce, abychom šli společně? Kdo jsou ti, kdo putují po stejné cestě i mimo církevní obvod? Kteří lidé nebo které skupiny jsou opomíjeny, ať už úmyslně či prakticky?

II. NASLOUCHAT

Naslouchání je první krok, ale požaduje otevřené srdce bez předsudků. Komu dluží naše místní církev naslouchání? Jak jsou přijímáni laici, zvláště mladí lidé a ženy? Jak spolupracujeme se zasvěcenými lidmi? Jaký prostor má hlas menšin, lidí opovrhovaných a vyloučených? Dokážeme popsat předsudky a stereotypy, které nám brání v naslouchání? Jak nasloucháme společenskému a kulturnímu prostředí, ve kterém žijeme?

III. UJMOUT SE SLOVA

Všichni jsou zváni, aby hovořili odvážně a otevřeně (parrhesia), tedy se zapojením svobody, pravdy a dobrosrdečnosti. Jak v našem společenství a v jeho různých skupinách uplatňujeme svobodnou a upřímnou komunikaci bez dvojakostí a oportunismu? Jak komunikujeme se společností, do které patříme? Kdy a jak se nám daří říci to, co nám leží na srdci? Jak funguje vztah s médii (nejen s katolickými)? Kdo vystupuje jménem křesťanského společenství a nakolik je mu nasloucháno?

IV. SLAVIT

„Společné putování“ je možné jen tehdy, pokud má základ ve společném naslouchání Božímu slovu a ve slavení eucharistie. Jak intenzivně udává směr našemu „společnému putování“ modlitba a mše svatá? Inspirují naše nejdůležitější rozhodnutí? Jak podporujeme aktivní účast všech věřících na liturgii a vykonávání úlohy posvěcování? Jaký prostor má služba lektora a akolyty?

V. SPOLUZODPOVĚDNOST ZA MISIJNÍ POSLÁNÍ

Synodalita slouží misijnímu poslání církve, ke kterému jsou povoláni všichni členové. Všichni jsme misionáři. Jak je každý pokřtěný zván, aby byl protagonistou misijního poslání? Jak podporuje společenství své členy, kteří jsou zapojeni do služby společnosti, jakou je sociální oblast, politika, vědecký výzkum, vyučování, prosazování sociální spravedlnosti, ochrana lidských práv, péče o společný domov atd.? Jak jim církev pomáhá, aby vnímali toto své poslání v misijním duchu? Jak probíhá rozlišování při rozhodování o účasti na misijním poslání? Kdo se ho účastní?, Jak byly s pohledem na účinné křesťanské svědectví začleněny a do synodálního stylu a zúročeny různé tradice, které jsou bohatstvím mnoha církví, zvláště církví východních? Jak funguje spolupráce v oblastech, kde se nacházejí různé církve sui iuris?

VI. VÉST DIALOG V CÍRKVI A VE SPOLEČNOSTI

Dialog je proces vytrvalosti, který zahrnuje také ticho a utrpení, ale je schopen zúročit zkušenosti lidí a národů. Jaký je prostor pro dialog a jak je dialog veden uvnitř naší místní církve? Jak jsou zpracovávány názorové střety, konflikty, těžkosti? Jak podporujeme spolupráci s okolními diecézemi, s řeholními společenstvími na našem území, s laickými sdruženími a hnutími a mezi nimi? Jaké jsou naše zkušenosti s dialogem, se zapojováním věřících jiných náboženství a s těmi, kdo nevěří? Vede církev dialog s různými společenskými institucemi a učí se od nich, například svět politiky, kultury, občanská společnost, chudí?

VII. S JINÝMI KŘESŤANSKÝMI DENOMINACEMI

Dialog s křesťany jiných denominací, se kterými nás pojí jediný křest, má na synodální cestě zvláštní místo. Jaké vztahy máme s bratry a sestrami jiných křesťanských vyznání? Jakých oblastí se týkají? Jaké plody a jaké těžkosti nám toto „společné putování“ přineslo?

VIII. AUTORITA A SPOLUÚČAST

Církev synodální je církví, ve které je uplatňována spoluúčast a spoluzodpovědnost. Jak definovat cíle, ke kterým směřovat? Jakou cestou jich dosáhnout a jaké kroky podniknout? Jak uplatňovat autoritu v naší místní církvi? Do jaké míry je týmová práce a spoluzodpovědnost zaběhlou praxí? Jak fungují orgány synodality v místní církvi? Přináší své plody?

IX. ROZLIŠOVAT A ROZHODOVAT

V synodálním duchu činíme rozhodnutí na základě rozlišování toho, co Duch Svatý říká prostřednictvím celého našeho společenství. Jaké metody a procesy aplikujeme, když se rozhodujeme? Jak je lze zlepšit? Jak v rámci hierarchických struktur podněcujeme zapojení do rozhodovacího procesu? Pomáhají nám naše metody, které aplikujeme při rozhodování, k tomu, abychom naslouchali celému Božímu lidu? Jaký je vztah mezi konzultacemi a rozhodnutími a jak je uvádíme do praxe? Jaké využíváme nástroje a postupy ve prospěch transparentnosti a odpovědnosti? Jak můžeme růst ve společném duchovním rozlišování?

X. FORMOVAT SE V DUCHU SYNODALITY

Synodalita s sebou nese vnímavost pro změnu, formaci a neustálé učení se. Jak naše církevní společenství formuje lidi, aby byli ve větší míře schopni „putovat společně“, vzájemně si naslouchat, zapojovat se do misijního poslání a do dialogu? Jaká formace je nabízena k posílení schopnosti rozlišovat a vykonávat autoritu synodálním způsobem?

Komentáře jsou uzavřeny.