Kronika farnosti

1939

Dne 29. října 1939 na svátek Krista Krále byl instalován nový farář Aug. Opravil, který přišel z území přivtěleného k německé říši, v Sudetech. Působil tam po šest let v Lesnici u Záhřebu, sev. Morava. Instalaci vykonal a kázal vdp děkan Vilém Skácel z Val. Klobouk.

Na instalaci byl přítomen p. baron Rainer, zdejší velkostatkář, p. starosta Fojtík, p. lesmistr Mervart, starostové z Návojné, Bylnice, p. prokurista Buršík z pivovaru a správcové škol. Instalace měla velmi pěkný průběh.

Zima v tomto roce byla velmi krutá, mnoho ovocných stromů pomrzlo, čímž byla způsobena zdejšímu kraji velká škoda.

1940

Zima z předcházejícího roku pořád trvá v celé krutosti. Dne 3. března narodila se v Bratislavě na Slovensku manželům p. baronovi Rainerovi a Edeltrudě roz. hraběnce Boppové dceruška, kterou pokřtil ve zdejším kostele  farář Aug. Opravil na jméno Rose Marie. P. baron a jeho manželka věnovali faráři Aug. Opravilovi obnos 3 000 K, za obnos 2000 K zakoupil farář Aug. Opravil zelenou boromejskou kasuli. Obřadu bylo přítomno veškeré úřednictvo na panství.

Dne 12. května měl primici dp P. Hořák, rodák z Bylnice. Odpoledne o 5 hodinách přijel předcházejícího dne do Bylnice, na nádraží jej uvítal farář v čele duchovenstva, p. starosta z Bylnice, ve farním kostele bylo pak požehnání. Hlavní slavnost byla dne 12. května. O půl deváté seřadil se průvod u fary v Brumově a v devět hodin vyšel průvod spojený s Nedašovem, kteří přišli v kroji. V domě primicianta měl farář promluvu, po které obdržel primiciant otcovské požehnání. Primiční kázání měl Dr Mikulka profesor náboženství  v Uh Hradišti.   Dne 13. května t. r. byla v Brumově založena Charita. Přednášku o účelu Charity měl p. ředitel Charity Šimíček z Olomouce. Byla spojena se světelnýmy obrazy, účast byla veliká, ale členů se přihlásilo málo.    Zdejší kooperator P. Josef Spala byl přeložen z Brumova do Charvoh u Olomouce. Na jeho místo přišel novokněz P. František Švehlák, rodem z Vrbětic.     Dne 8. prosince zasvětila se celá farnost brumovská Bl. P. Marii. Farář měl před zasvěcením duchovní cvičení pro muže, jinochy, ženy a dívky.     Svátky vánoční byly letos zvlášť krásně oslaveny. Páni ředitelé a žáci zpívali při bohoslužbách koledy. Na podzim byly vysázeny nové stromky, protože staré v kruté zimě okousali zajíci. Stály 730 K.

Část stodoly byla postoupena německým celníkům, kteří si tam zřídili kancelář. Obec jim budovu svým nákladem upravila. Celníci platí nájemné obci, která tím uhrazuje výdaje s touto adaptací spojené.

1941

Dne 11. a 12. června bylo ve zdejší farnosti udělováno sv. biřmování. Odpoledne dne 10. června přijel vdp světící biskup Dr Josef Schinzel autem z Velehradu. U farní budovy přivítal jej místní farář, p. děkan Vilém Skácel, starostové obcí a družičky. Uvítání bylo velkolepé, ndp biskup se v něm vyjádřil, že v německých obcích by jej tak nevítali. Byli zde biřmováni kromě biřmovanců z farnosti brumovské, tež biřmovanci ze Štítné, Lidečka, Vlachovic, Slavičína a Vel. Újezda. Bylo zde Biřmováno přes 2 000 biřmovanců. U oběda bylo duchovenstvo z farností biřmovanců, p. baron s chotí, p. okresní hejtman z Uh. Brodu a jiní vzácní hosté. Farníci přispěli k biřmování potravinami o které byla v této době válečné veliká nouze.

V létě a na podzim bylo náměstí upraveno jako park, rovněž prostranství před farou bylo upraveno jako zahrádka.

1942

Začátkem roku 1942 přišlo nařízení odevzdati kostelní zvony. Tyto byly zařazovány do skupiny  A B C D. Do skupiny D patřily staré památné zvony a ty byly kostelům ponechány. Náš kostel měl odevzdati všechny zvony, vyjma nejmenšího umíráčku. Poněvadž v našem kostele jest jeden starý památný zvon který po poškození ohněm byl v r 1713 znova ulit, napsal tehdejší farář Aug. Opravil památkovému úřadu v Brně žádost, aby tento zvon byl vzat v ochranu a uvedl důvody, proč by tento zvon měl býti zachován: 1. jest to starý památný zvon, který byl před r 1731 ulit, 2. že ani za světové války v roce 1914 – 1918 nebyl requirován, 3. že zdejší lid jest velmi chudý a proto jemu bude těžko poříditi se nové zvony, 4. při sbírce teplého oděvu pro vojáky německé na ruské frontě daroval zdejší lid poměrně velmi mnoho. Památkový úřad nařídil, aby ozdoby, nápisy a obrazy na zvonu byly otisknuty do papírové kaše a okopírovány. Ježto při 30° mrazu to nebylo možno, poslal farář zvětšenou fotografii. Dlouho o zvonech nebylo rozhodnuto a tu povstaly mezi lidem bajky, že pí baronka Rainer – Harbach dala náhradou za tyto zvony 40 kusů dobytka, 100 000 K a mnoho železa. Dlouho se však tato bajka neudržela, protože dne 7 dubna 1942 byly zvony requirovány. Po dobrozdání requirujícího úředníka byl tento starý zvon ponechán a byly vzaty zvony: sv. Josef sv. Rodina a umíráček.

V květnu r. 1942 byly okraje cesty do kostela na kostelním nádvoří ozdobena růžovými keříky a kolem kostela byly též nasázeny ozdobné keře. Zahrádka před farou byla též vysázena ozdobnými keři, stromky a květinami.

Vilém Skácel děkan

1943

    Zima v r. 1942 a na leden únor v r. 1943 velmi mírná. V květnu T. r. byl pořízen kolem farní zahrady nový plot z desek. Dřívější plot byl velmi špatný, byl 25 let starý.

V tomto měsíci byla prohloubena studna ve dvoře. Voda v této studni byla voda povrchová. Než byla tato studně kopána, zjistil proutkař že na tomto místě jest voda pramenitá v hloubce 18 m u vrat stodoly a u schodiště do dvora v hloubce 10 m. Studni vykopali tedy jen do hloubky 12 m a když měli tuto vodu povrchovou práce nechali. Když ale v r. 1942 bylo velké sucho, nebylo ve studni vody. Když proráželi studni do hloubky přišli nejprve na kulaté balvany a pak na skálu, byla proražena do hloubky 7 m a poněvadž nebylo ku práci dosti lidí byla práce zastavena a do proražené skály byly zasazeny cementové roury. Studně jest nyní 19 m hluboká. Zdá se že se přišlo již na pramenitou vodu, protože když vodu čerpali, nemohli ji vyčerpat, vody ve studni prý málo ubývalo a byla prý velmi studená.

Na jaře t. r. byl ve farnosti velmi rozšířen tyfus a mnoho lidí bylo odvezeno do nemocnice v Uh. Hradišti a na Vsetíně a též mnoho lidí na tuto nemoc zemřelo. Podvýživa obyvatelstva v době válečné mnoho k úmrtnosti přispívala.  Drahota na začátku t. r. byla veliká. V městě platilo se za 1 kg sádla, ovšem pod rukou 1 500 K. Na venkově platilo se za 1 kg sádla 500 K, za 1 kg másla 350 K, za 1 kg masa 160 K, za 1 l mléka 5 K, za 1 kg mouky 20 – 30 K.  Na jaře vysadili jsme na polích Brumovských koupené koroptve, na brumovských polích 18 párů a na svém revíru v Popově vysadil jsem s p.lesmistrem Mervartem 10 párů. Jeden pár koroptví stál 120 K.

Vilém Skácel děkan

Stanislav Dostál konkomisař

Smutná zpráva

Dne 14. prosince 1943 vyjel si ráno o půl jedenácté hodině v plném zdraví se cítící vldp. farář P. Augustin Opravil se svými obvyklými kamarády – honci – na hon do revíru Val. Klobouky. Dle udání honců byl v ten den velmi veselé nálady a netušil, že smrt je mu v patách. V začátku rozestupu na druhou leč jen výkřik honců upjal pozornost všech na ten bolestný okamžik, kdy vldp. farář P. Augustin Opravil, zasažen mrtvicí, klesal mrtev k zemi. Veškerá pomoc byla marná. Lékař konstatoval jen okamžitou smrt. Naplnila se slova Božského Spasitele „Bděte, neboť nevíte dne ani hodiny“. Hned byl vldp. farář převezen do jeho vlastní farnosti Brumov a o druhé hodině odpoledne jiz odpočíval v místnosti nynější kanceláře, čekaje na poslední projev lásky křesťanské. Okolo šesté hodiny večerní dojel vldp. děkan P. V. Skácel z Valašských Klobouk, aby zjistil stav farního úřadu a dal k pohřbu patřičné direktivy. V sobotu 18./12. shromáždili se vděční farníci, aby projevili svému faráři svou lásku. Veliké zástupy tísnily se okolo fary. Po modlitbě kněžské v doprovodu 25ti kněží šel smuteční průvod náměstím ke kostelu. Pohřební obřady vykonal vldp. děkan P. V. Skácel, kázal Dr. P. Kolář ze Starého města. Po tklivém zpěvu mužského sboru z Brumova spuštěna rakev s tělesnými pozůstatky vldp. faráře Augustina Opravila do hrobu. V oku nejednoho farníka zaleskla se slza. Bůh mu dej lehké odpočinutí!

Prozatímně vedl duchovní správu dp. kaplan P. Arnošt Horák. Vánoční zpovídání od časného rána až do poledne, odpoledne až pozdě do noci, vše vykonával takřka sám.

1944

  1. prosince 1943 jako administrátor farnosti brumovské byl ustanoven P. Alois Kupka, někdejší administrátor Baťova, později provisor v Litenčicích.
  2. 1. 1944 ujal se dle ustanovovacího dekretu duchovní správy. K nově ustanovenému administatoru chovali se zpočátku farníci trochu nedůvěřivě a dávali najevo, že počítají jako s nastávajícím farářem dp. kaplanem. Během tří týdnů projevila se důvěřivost i k dosavadnímu administrátorovi, takže po vypsání benificia brumovského projevili farníci, aby dosavadní administrátor žádal o beneficium. Tak se i stalo a dekretem s platností od 1. 8. 1944 ustanoven byl dosavadním administrátor farářem v Brumově. Starostové obcí, členové rady a zástupové úřadů, škol i četnictva projevili opravdu srdečně svá blahopřání. 9. 9. 1944 provedl instalaci vldp. děkan P. V. Skácel. Přítomni byli zástupové škol, úřadů, obcí a z velkostatku p. důchovní Havlina a z kněží p. děkan P. V. Skácel, P. Bartoš, ze Štítné a Vlachovic a místní kněží.

I pomluvy dostaly se k slovu. Neměly dlouhého trvání. Byly z toho určité nepříjemnosti i v Olomouci, ale během jednoho roku přešlo vše v zapomenutí.

Určité potíže byly s bývalou hospodyní pí. Vindyšovou, která ač měla byt, nechtěla faru kvůli nábytku po zemřelém vldp. faráři P. Augustinu Opravilovi opustit. Po několika soudních řízeních ohledně pozůstalosti bylo jí právo na nábytek přiřknuto na zákrok farního úřadu a tak po roco od úmrtí vldp. faráře vystěhovala se 21. 11. 1944.

Pastorace:

Rok 1944 byl bohatým na novoty. Od 1. března do 5. 3. byla ve farnosti duchovní obnova. Vykonal ji člen řádu O.O.P. Emil Boreček z Olomouce. Měla celkem jedenáct kázání a z toho dvě stavovská. Dlouholetí poenitenti přiklekli ke zpovědnici. Za vše dík Bohu.

V kostele byly zavedeny společné mešní modlitby při mši sv., které došly obliby.

V měsíci květnu – májové byly velmi navštíveny. Čtly se úryvky ze zjevení P. Marie v Lurdech a na konec krátké povzbuzující doslovy. Rodiče denně posílají družičky.

  1. 5. pokřtěna byla v místním chrámu Páně po řádném čtyřměsíčním vyučování osmnáctiletá sl. Svrčková, dodaná sem charitou z Mor. Ostravy.

Měsíc červen: každý pátek pobožnost k Božskému Srdci Páně s promluvou. Chlapci v bílých šatech byli čestnou stráží.

Slavnost Božího Těla  byla jen okolo kostela, kde postavěny oltáře, účast veliká, ale v půli vše přerušil prudký liják.

Visitaci provedl vldp. děkan P. V. Skácel. Pohotovost dětí svědčila o dobré katechesi.

Charita: rok 1944 znamená rozmach charitní. Jednak kázáními, která byla tři, tak i charitními pobožnostmi se rozvíjela velmi slibně charita. Obce rozděleny mezi důvěrníky a tak koncem t. r. čítá Charita 1500 členů. Plně se rozvinuly odbory charity a to: ošetřovatelský, který zahájil činnost 19. 5. Ošetřovatelkou jmenována s. Šimčíková Marie, přidělená okresní Charitou. Odbor stravovací staral se o přestárlé a nuzné. Odbor ústavní  o farní chudobinec, kde vystaven plot, spraveny dlažby, opraveny sporáky a schodky u obou schodů. Vyžádal si nákladu přes 6 000 K.

Příjmy Charity přes 53. 000 K

Vydání celkem        42. 000 K

Primice P. K. Divoše: 8. 7. o páté hodině uvítal starosta Bylnice a dp. katecheta P. Antonín Balcárek za kněžstvo novokněze dp. P. K. Divoše na nádraží. Před farou uvítán místním farářem. V neděli 9. 7. vyšel z fary průvod s novoknězem k první mši sv. Kázání měl jeho spolužák. Velká účast věřících svědčila o lásce lidu ke kněžství. Hostina byla na faře.

  1. 8. slavnost poděkování za boží úrodu a požehnanou sklizeň. Po příležitostném kázání hospodáři a hospodyně v symbolickém obětování odkládali po kláscích na evang. stranu oltáře. Starostové obcí obětovali věnce s obilí. I velkostatek byl čestně zastoupen.

Patrocinium: svátek patrona našeho chrámu Páně byl uctěn zvláště celonoční adorací po vzoru sv. Václava. Takřka celou noc se střídali věřící v adoraci. Po eucharistickém průvodu Te Deum, Svátostné požehnání a chorál „Svatý Václave“.

Sv. misie: 27., 28. a 29. 10. konaly se sv. misie pro děti. Od 27. 10. do 7. 11. sv. misie pro dospělé. Vykonali je misionáři z řádu sv. Alfonse Redemptoristé a sice P. Chytil Bedřich, jejich superior, P. Potěšil a P. Dihel, ve Sv. Sidonii a ve Sv. Štěpáně quasimisie P. Bařinka.

 

Počet katolíků a nekatolíků:

Brumov   1433c.,     31 ac.

Bylnice, Sv. Sidonie, Sv. Štěpán  2639 c.     5 ac.

celkem 4554 kat., 36 nekat.

 

1945

Rok 1945 je rokem všeobecné naděje na konec války, která vchází do sedmého roku svého trvání. V ulicích městských a i v ostatních obcích se objevily menší svazy maďarských vojáků. Ovšem zanechali smutné dědictví – skvrnitý tyfus, kterému padly v měsíci březnu dvě oběti z Brumova, manželé Kalužovi.

19tý březen, svátek sv. Josefa, byl věnován mužům jako jejich patronu. Po zvláštní promluvě sloužena byla mše sv. za muže celé farnosti.

Po tři týdny – vždy v pátek, sobotu a neděli – byla stavovská kázání se sv. zpovědí a společným sv. přijímáním. Účast na všech veliká. Kázání měli Salvatoriáni z Val. Meziříčí.

Letos poprvé po šesti letech byl průvod slavnosti Vzkříšení náměstím. Účast obrovská.

Březen a zvláště měsíc duben byly pohnutými. Farnost den ze dne přeplněna německým a maďarským ústupovým vojskem. Brali seno, slámu a některým i dobytek. Poslední útvary ústupové vyrabovaly místní velkostatek. Skorem tři týdny v době největších vojenských ústupů německého vojska bylo obyvatelstvo stále v nebezpečí bomb. První větší bombardování dne 16. 4. Brumov i Bylnice byly zasypány bombami. Cílem byl tunel v Brumově, v Bylnici nádraží a posledně i německé vysílačky.

  1. 4. zasažen byl„hotel Cobl“ v sousedství fary a zapálena stodola p. Valčíka v Bylnici a nádraží. Obětí lidských, dík Bohu, žádných. 17. 4. znovu bombardováno nádraží v Bylnici, Vlára a ve Sv. Štěpáně ostřelována z kulometů letadel Stará Huť. Přestože padlo velké množství bomb, nebylo lidských obětí. Jistě že Matka Boží a sv. Václav za nás orodovali: vždyť denně v kostele jsme se k nim ve zvláštních modlitbách utíkali.
  2. 4. okolo deváté hodiny opět v Brumov cílem bombardovacích letadel. Padlo asi 60 bomb. Obětí žádných. Odpoledne téhož dne mezi půl druhou až druhou hodinou bombardována velmi silně část Bylnice zvaná „Lúčky“. Celá ulice jevila bolestný pohled. Padly první oběti. Tři na místě mrtví – manželé Hosanovi,  národnosti německé a 31tiletý Jarolím Vaculčík, národnosti české. Dva těžce raněni – p. Šenkeřík František a p. Pavelka Josef, dostalo se jim poslední pomazání. Oba zranění podlehli. Všichni pohřbeni za velké účasti věřících.

Dny nejistoty a napětí rostly den ze dne. Hukot děl byl stále více slyšitelný a koncem dubna vyhazovány výhybky, točny, mosty železniční a naposled mosty silniční. Vše svědčilo o frontovním území naší farnosti. Celá řada kulometných hnízd okolo Brumova a Bylnice ale – dík Bohu – děla byla odtud odtažena a ústup německých vojsk do nitra protektorátu. Poslední jednotky vyhodily mosty v obcích a značně poškodily obytná stavení. V Brumově dům Kostky, řezníka v sousedství fary, v Bylnici dům Černých a Ruprechtů a také celá řada domků v části „Husího rynku“ v Bylnici byla značně poškozena a mnohé části z domů vytrženy. V Návojné nejvíce poškozen dům obchodníka Míče a obuvníka Surého. Oba domy byly takřka rozmeteny. I část budov velkostatku v Návojné poškozena. Tak přestáli jsme hrůzy válečné. Obětí lidských, dík Bohu, Matce Boží a sv. Václavu nebylo.

  1. května měl býti vyhozen poslední most v Brumově u sv. Jana. Německá hlídka čekala zde na svůj poslední transport od Nedašova a Návojné. V tom došla zpráva, že osvobozovací armáda Rumunů stojí u nádraží v Bylnici. Zpráva se rozšířila jako blesk. Ihned navázáno spojení, mladí muži a zvlášť mládenci 14 – 25 let v plném elánu a nadšení obstarávali spojení s bratrskou armádou a po instrukcích o postavení posledních německých složek podařilo se brumovským mládencům přimět rumunské velitelství, aby ihned spolu s nimi osvobodili Brumov od německých vetřelců a zachránili ještě poslední mosty. Okolo dvanácté hodiny se už rozvířila střelba našich chlapců proti Němcům, nastala silná přestřelka, když tu na návrších objevili se první vojáci osvobozovací rumunské armády v čele se dvěma slovenskými financi a našimi brumovskými nadšenými a odvážnými chlapci. (Až na dva samí Orli.) Střílelo se na všech úsecích brumovských vrcholků, u sv. Anny, od hradu k mostu sv. Jana a se Sucháně svištěly kulky v boji o očistu od německých okupantů. Kulomety všech ráží, minomety a automatické zbraně jen řinčely dlouho do večera a i druhý a třetí den, kdy byly potlačeny a nebo zajaty poslední hrstky Němců. Tento boj si vyžádal dvě oběti, otce rodiny dvou dětí p. Fojtíka (člen Orla), který přímým zásahem nepřátelské kulky byl na místě mrtev a zbožného mladíka 25ti let p. Josefa Polácha (taktéž Orla), který svou odvahou dostav se do nejtěžší seče byl zraněn těžce do nohy a pro velkou ztrátu krve zranění podlehl následujícího rána. Obdržel poslední pomazání. Třetí, p. Ovesný těžce zraněný na hlavě, léčil se v nemocnici v Trenčíně. Šťastně ze zranění vyvázl. Tak byla splacena těmito obětmi daň na oltář vlasti. Bůh jim buď milostiv a odplať vše!
  2. května objevily se ve farnosti též první jednotky ruského vojska. Velkostatek v Brumově i v Návojné zabrán. Živý inventář stal se válečnou kořistí ruského vojska.

Dvěma skvrnami znečistil se poněkud ten jas a radost z osvobození a to, že někteří občané v Brumově vyrabovali zestátnělé domky bývalých německých financů a lidé v Návojné statek Zentnerů. Vše museli vrátit. Druhá nešikovnost předčasně oslavované svobody bylo tancování v době, kdy Praha v těžkých bojích volala o pomoc.

  1. května k radosti všech oznámen velkým maršálem Josefem Stalinem mír světa, potření německých armád, které naprosto kapitulovaly. Neznámost budoucnosti poněkud zdržovaly plné radostné projevy, ale přes to každému bylo jako by se probíral z těžkého snu. Dík Bohu Matce Boží, že dán byl světu mír. Ustala trestající ruka Boží a čeká nápravu lidstva. Bude? Modleme se a modleme se neúnavně v důvěře v milosrdenství Boží.
  2. května přišli občané Bylnice s hudbou ve velkém průvodu do kostela na májovou pobožnost poděkovat Matce Boží za ochranu. Velitel ruské posádky, kapitán, v Brumově žádal kněžstvo, aby i s dotyčným průvodem přišli na náměstí před radnici, kde pochodovala jednotka ruské armády. Oficielně byl oznámen mír projevy p. řed. Straňáka, předsedy národního výboru, které byly ustaveny ve všech osadách farnosti. V projevu tlumočil p. Straňák dík ruské armádě a jejímu nejvyššímu veliteli slavnému maršálu Josefu Stalinovi dík za osvobození a provolána sláva ruské armádě, jejímu maršálu J. Stalinovi, p. presidentu dr. E. Benešovi a všem, kdož přispěli k míru a k osvobození. Za zvuků národní hymny slavnost skončena.
  3. května konaly se v místním chrámu Páně slavné děkovné bohoslužby. O půl jedenácté slavnostní kázání, mše sv. s asistencí, Te Deum, Svátostné požehnání a písní Sv. Václave a národními hymnami skončeny. Při službách hrála hudba z Brumova „Ejhle oltář …“. Bylnice přišla průvodem. Zástupci škol, četnictva, úřadů a předsednictva národních výborů zaujali vyhražená místa v presbytáři. Zvlášť děkovné služby Boží ve Sv. Sidonii a ve Sv. Štěpáně byly v neděli 13. 5.

Za vše všem Deo et Mariae gratias ago.

Práce na hřbitově: hned zjara ujaly se čištění hřbitovní stráně školní děti. Vysazena byla stráň hřbitova pětisty stromy různého druhu malými sazenicemi. Okolo chodníku k záchodu zasazeny topoly. Upraveny i parky u kostela. Rozšířeny cestičky. Opět sestříhána hráz.

Nutno poznamenat, že dík obětavosti hospodyň z Brumova získali jsme 45 kusů nových váz trojího druhu. Díky jim. Darem pí. Kouřilové plátna a péčí pí. Kovaříkové a pí. Svobodové z Bylnice získáno plátno a celá výzdoby mariánského oltáře.

Na májových pobožnostech denně kázání.

Zahrádka před farou ozdobena růžemi.

V době podzimní rozměřen hřbitov na jednotlivé oddíly, vyměřeny přesně cesty a chodníky k jednotlivým hrobům. Vyměření provedl p. Ing. Doleček z Val. Meziříčí. Pořízen technický odborný popis renovace hřbitova.

1946

Rok poválečný, plný změn, napjetí, vyrovnávání sil. I v naší farnosti jsme téměř zahájili změnou. Dne 1. března odešel dp. Farář, P. Alois Kupka, jako farář do Krnova. Administrátorem ustanoven dosavadní kaplan, P. Arnošt Horák. Nový kněz přidělen nebyl. Zůstali tedy dva místo dosavadních 3 kněží. Dp. katecheta, P. Antonín Balcárek. Je churav, takže mohl jen málo vypomáhati v duchovní správě. Dp. administrátor měl každou neděli 2 kázání, o nedělích postních ještě kázání odpolední s pobožností křížové cesty a denně kázání o májových pobožnostech. Před prvním pátkem zavedena večerní pobožnost s kázáním a sv. zpovědí. – od začátku škol. Roku 1946/47 vypomáhali ve školách přespolních 2 laičtí katecheté, kteří vykonali zkoušky katechetské v Olomouci v měsíci srpnu. – Do nepovinného náboženství na měšťanské škole (ve IV. ročníku 1. hod a v uč. kurse 2. hod týdně) se přihlásili všichni žáci.

Obnova sv. misie, Triduum

Dp. Misionáři z Mor. Ostravy, redemptoristé, konali do 20. do 23. března sv. misie dětí a od 23. do 31. března obnovu sv. misie.

Ve dnech 26. –30. září konal dominikán, P. Cyril Šíma triduum. Sv. zpovědí bylo 1196, sv. přijímání 1587. V noci z 27. na 28. září byla celonoční adorace. O 23. do 24. hod. byla konána adorační pobožnost za hojné účasti věřících. Vedl ji dp. administrátor. Ve svátek sv. Václava přišli na hrubou mši sv. s hudbou a v průvodu krojovaní Nedašovjané. Přivedl je dp. P. Frant. Půček. Velkolepě vyzněl odpolední průvod s Nejsvětější Svátostí Oltářní náměstím.

Rovněž mohutně a jímavě působil průvod konaný večer na svátek Všech svatých z kostela k pomníku padlých na náměstí. Věřící nesli rozžaté svíce, zpívali nábožné, dušičkové, písně. U pomníku promluvil dp. Administrátor o obětech padlých a zdůraznil, že my máme svou lásku k vlasti dokazovat nejen svědomitou prací, nýbrž též horlivou modlitbou a plněním povinností vůči P. Bohu. Těchto několik slov mocně působilo. Poněvadž právě o tento svátek Všech svatých se bojovalo – měl být zrušen. Ke zvýšení slavnostního rázu přispěli i místní p. hudebníci.

K oslavě svátků vánočních nacvičil p. varhaník 2 české mše sv. Hudebníci však odmítli účinkovati. Leč i tak byly vánoce důstojně oslaveny, zvláště horlivou účastí věřících na celonoční adoraci a četnými dárky pro ctihodné pány bohoslovce z olomouckého semináře. Byla totiž nově zavedena pokladnička „Pro bohoslovce“. Věřící projevili opravdu krásné porozumění. Za měsíc se v naší chudé farnosti vybralo 750 Kč. – Jesličky však musely býti opět vypůjčeny od p. Fr. Pšenčíka. Máme v plánu pořídit jesličky nové a současně i Boží hrob.

K prohloubení náboženského vzdělání opět zavedena „lišta“. Přes počáteční nezájem a finanční těžkosti byla stále udržována a jest pozorovati určité zlepšení.

Pro dívky byly pořádány pravidelné jednodenní nábož. kursy na sv. Hostýně, později laskavostí ctihodných sester v Uh. Brodě – vždy jednu neděli v měsíci. Účastnilo se jich 15-28 dívek z naší farnosti. Je to opravdu dosti, uvážíme-li, kolika drobných obětí návštěva těchto kursů od každé dívky vyžadovala. Bylo však žádoucno, konati tyto potřebné kursy přímo ve farnosti, aby se jich mohlo účastniti co nejvíce dívek. Dá-li Pán Bůh, uskuteční se příštím rokem.

V tomto roce nově pořízeny: bílý a černý pluviál a celá zelená souprava: 4 komže pro ministranty, 1 pro kostelníka, 2 dalmatiky, 1 ornát, 1 pluviál a 1 antipendium, na posled pak antipendium fialové a po 2 kusech: korporál, purifikatorium, palla a humerál.

Hřbitov:  V polovici měsíce října přijela zdravotní komise. Po zhlédnutí hřbitova trvala na jeho zrušení. Poněvadž však není vůbec vhodného místa k založení hřbitova nového, dosáhli jsme povolení k úpravě hřbitova starého. Ihned zaměřeny výškové body a celý hřbitov nově přeměřen podle podrobných plánů, které vypracoval p. Vojtěch Macků ze Sv. Štěpána. – Dle nařízení Okresního národního výboru má obec do 2 roků postaviti v pravém rohu starého hřbitova novou márnici s pitevnou. – Věřící již pochopili nutnost úpravy hřbitova až na ojedinělé případy.

Schodiště: Plány na naše nové schodiště vypracoval a nakreslil p. Ing. C. Bohumil Machala. Stavba byla již stavební komisí povolena. Kámen byl a bude darován ze singulárního lesa z Bylnice. Láme jej p. Jaroslav Lysák z Bylnice. Za celý rok bylo vybráno 72 000 Kč. V obnosu jsou zahrnuty i dary na jednotlivé schody á 1000 Kč – 19 schodů.

Lavice: Farní úřad požádal majitele singulárního práva v přifařených obcích a obec Brumov o darování potřebného dřeva na zhotovení kostelních lavic. Jeho žádosti všichni ochotně vyhověli a darovali celkem 21 m3 dobrého dřeva dubového a modřínového.

Varhany: Před vánočními svátky byly fou. Rieger z Krnova vyčištěny a opraveny varhany.

Stavba kostela na Vláře: Snahou farního úřadu bylo, postaviti kostel, faru a hřbitov společně pro obě osady – Sv. Štěpán a Sv. Sidonii – ve Vlárském průsmyku. Každá osada však chtěla stavěti svou kapli. Dalo dosti práce, než obě pochopily a přistoupily na návrh farního úřadu. – Byla podána žádost k ministerstvu zemědělství o vyvlastnění pozemku.

Amerika: Se všemi svými potřebami a plány seznámil farní úřad Čechy – krajany – v Americe. Byl potěšen vzácným pochopením a vřelým zájmem i povzbuzením, vyjádřeným v došlých dopisech i 2 peněžních zásilkách á 5 000 Kč. Bůh jim zaplať!

Bylo též pozlaceno staré ciborium vzácné ruční práce.

Katolický dům. Kostelní konkurenční výbor dal povolení k tomu, aby bývalá farní stodola, částečně již dříve v obývanou místnost upravená, byla dle možností přebudována v Katolický dům. Práce se ujali velmi horlivě a s nadšením členové Tělovýchovné jednoty čsl. Orla. Dětská Mikulášská besídka s nadílkou byla pořádána v našem Katolickém domě. Budova má sál 6m x 14 m, přísálí, jeviště, šatnu a předsíň. Čeká tam ještě mnoho práce, ale všechny podniky katolic, spolků a lidové strany mohou tam již býti pořádány. Na jaře se bude horlivě v práci pokračovat, aby se náš Katolický dům mohl státi střediskem kulturního života katolíků ve farnosti brumovské.

Je nutno soustředit všechny síly a postavit se jako pevná hráz příboji nepřátelských vln. Jejich nárazy bylo v uplynulém roce citelně pozorovati. Mluvilo se jednalo se ustavičně o sjednocení, ve skutečnosti celý veřejný život v obci a ve farnosti dal by se vyjádřit slovy: mlčky vyhlášený kulturní boj, boj nepochopeného materialismu proti duchovním hodnotám. Stáli jsme pohotově v obraně – a bát se nemusíme. Kromě pomoci Boží, o kterou prosíme a na niž spoléháme, máme v obci pevné pozice, číselnou převahu, jak ukázaly právě v květnu t. r. konané volby.  Tyto volby rozvířily jinak aspoň zdánlivě klidnou hladinu života. Zvláště pastýřský list O volební povinnosti vzbudil mocný ohlas na opačném břehu. Škoda však vzpomínati. Zajímavé jsou podrobné výsledky voleb. Překvapila obec Bylnice, kde nad očekávání zvítězila KSČ převahou 6 hlasů.

V obci Návojné konaly se t. r. též volby, které měly rozhodnouti o odfaření od farnosti brumovské, aby mohla býti utvořena farnost nedašovská. První volby, konané dne 16/2 1946 rozhodly převahou 8 hlasů pro Brumov. Nespokojenci podali odvolání. Proto se koncem prosince konaly volby znovu za dozoru SNB . Brumov však získal o 24 hlasů více. Není tedy tato dávná bolest farnosti odstraněna, zůstává zase neurčitost a v obci Návojné nezdravé napjetí.

Ale ještě další citelné bolesti rozechvívaly letos srdce katolíků nejen v naší farnosti, nýbrž v celé republice. Při tvoření nových ústavních zákonů byly podány návrhy na zrušení většiny katolických svátků a na zrušení všech soukromých, to znamená klášterních, škol, pod heslem „Jednotné školství!“ Katolíci se hájili ze všech sil v parlamentě, v tisku i podpisovými akcemi. Tyto byly provedeny i na naší farnosti. Pokud však budou tyto hlasy vzaty v úvahu, v demokratické republice, ukáže budoucnost.

  1. října 1946 podepsal p. prezident republiky dr. E. Beneš, zákon o dvouletém pracovním plánu. Každý dobrý Čech jistě přijal dvouletku s radostí. Vždyť se jedná o nutné zlepšení hospodářských podmínek ve státě. Bohužel však v přílišné pečlivosti o blaho pozemské a nedbání příkazů Božích byly zaváděny „dobrovolné pracovní směny“ v neděli a zasvěcené svátky. Ale tato – zajisté nesprávná – horlivost ochabla. „Směny“  zůstaly pouze v uhelných dolech, kde se stále jeví jejich potřeba. – V naší farnosti uplatňujeme horlivost v modlitbách „za křesťanskou náplň našich zákonů“.

Příznačným pro tento rok je též stěhování do Pohraničí.

Kolik farníků se odstěhovalo z našich obcí, vysvitne z tabulky o počtu obyvatel:

K 1.1. 1946     K 1. 1. 1947     Úbytek

Brumov

1 818 obyv.   1649 obyv.   164 obyv.

Bylnice s osadami

2673 obyv.   2 328 obyv.   345 obyv.

Návojná

546 obyv.   483 obyv.   63 obyv.

Celkem

5 037 obyv.   4 460 obyv.   577 obyv.

 

Odešlo tedy z naší farnosti přes 500 obyvatel. Kéž by neutonuli v moři náboženské vlažnosti, o níž nám z Pohraničí docházejí stále smutné zprávy. Bůh je opatruj!

Významnou a radostnou událostí t. r. byla oslava 1. výročí osvobození Brumova a Bylnice dne 1. května. Byla pořádána společně oběma obcemi na náměstí v Brumově. K slavnostnímu proslovu byly vzaty podrobné údaje z této Pamětní knihy. Vzbudily všeobecnou pozornost. Proslov přednesl svým rázovitým způsobem – nesmlouvavě katolickým – dp. P. Arnošt Horák.

K této příležitosti bylo pořízeno tabló padlých a umučených ve 2. světové válce z naší farnosti. Kéž jejich krvavá oběť svolává na naši drahou vlast hojnost Božího požehnání! Oni padli – my pracujeme ze všech sil, každý na svém místě, pro větší čest a slávu Boží, aby celý náš život zněl jako jásavé a velebné „Te Deum laudamus“!

1947

  

V tomto roce dostalo se naší farnosti hojnost Božích milostí. Především byl dne 1. dubna investován za faráře dp. administrátor, P. Arnošt HorákSlavnostní instalace byla dne 15. května. Současně vykonal dp. děkan, P. Stanislav Dostál, visitaci. Slavnost byla opravdu krásná. Projevila se úcta a láska věřících k novému duchovnímu pastýři, kterého již všichni dobře znali. Kéž Bůh provází všechnu jeho činnost svým požehnáním.

Dne 4. července byl vysvěcen na kněze P. Cyril Ptáček, rodem z Návojné. Primiční mši sv. sloužil dne 5.7. v Nedašově.

A ještě větší radost prožívala celá farnost při primiční mši sv. dp. P. Františka Pevného,rodem ze Sv. Štěpána. Dne 5/7 byl dp. primiciant slavnostně uvítán. Při slavnosti dne 6/7 v 6 hod. ráno tichá mše sv., druhá v 8 hod. O 1/2 9 hod. seřadil se průvod v Bylnici a přivedl dp. primicianta do kostela. V 10 hod. bylo slavnostní kázání, pak oddavky bratra dp. primicianta, (Vít. Pevného a Žofie Kostkové) a korunou všeho slavnostní primiční mše sv. se zpěvem bohosloveckého sboru. Odpoledne udílel dp. primiciant požehnání. Dne 13/7 sloužil P. František Pevný mši sv. ve svém rodišti, tj. ve Sv. Štěpáně a ve Sv. Sidonii, kde rovněž udílel požehnání. Kéž rozseje svýma posvěcenýma rukama mnoho milostí Božích a zapálí svou lásku k Pánu Bohu i mnoho srdcí dosud vlažných.

Podařilo se též uskutečniti duchovní obnovy dívek ve farnosti – díky ochotě a obětavosti  ct. sester Neposkvrněného Početí P. Marie z Přerova. Přijely k nám 4x vždy v sobotu a odjížděly v neděli. Jejich poučné a zajímavé přednášky byly dívkami pěkně navštíveny a zasely mnoho dobrého v dívčích srdcích. Pán Bůh zaplať!

Ve dnech 23.-27. května bylo dp. z kongregace Těšitelů vykonáno svtriduum. Farníci si už na pravidelné duch. obnovy zvykli a vítají dp. misionáře s radostí a otevřenými srdci. – Do sv. tridua pěkně zapadlo sv. přijímání prvokomunikantů. Dp. Těšitelé vykonali pěkný kus práce na duchovní líše. Bylo nám umožněno aspoň částečně splatiti jim svůj dluh. Byl tu na zdravotní dovolené jeden z jejich členů, P. J. Lysák, rodem z Bylnice. Po půl roce se vrátil ke své práci do Čech, kde působí jako farář. Dej mu Pán Bůh hojnost síly a zdraví k těžké práci!

Krátce před sv. triduem byly v naší farnosti konány oslavy sv. Vojtěcha. Jeho ostatky jsme uvítali dne 21. května. Byla to věru dojemná visitační cesta prvního českého biskupa pro naší vlasti. Kéž nám všem Pán Bůh na jeho mocné přímluvy hojně žehná! „Dej nám všem, Hospodine, hojnost a mír v naší zemi!“

Dne 3/9 bylo v Nedašově sv. biřmování. Naši biřmovanci měli jíti původně do Val. Klobouk, ale když bylo rozhodnuto, že bude sv. biřmování též v Nedašově, byli přiděleni tam. Zúčastnili se v hojném počtu. Věru je dnes potřeba dobrých Božích bojovníků!

Svátek sv. Václava, patrona naší farnosti jsme oslavili duchovními hody. V předvečer a po celý den byla vystavena Nejsvětější Svátost Oltářní. Adorace byla i v noci velmi krásná. Rovněž mnoho sv. přijímání. Odpoledne byl průvod s Nejsvětější Svátostí kolem náměstí a zakončen v kostlel slavným „Te Deum.“

Rovněž svátek Dušiček jsme oslavili veřejně. Po pobožnosti na hřbitově šel průvod s hořícími svícemi na náměstí k pomníku padlých, jejich památku jsme uctili tichou modlitbou a krátkou promluvou dp. faráře.

Farníci však projevovali horlivost i v jiném směru. Bylo pořízeno bílé antipendium, 2 zelené a 2 bílé korouhvičky. Z darů farníků, Farní Charity a farního úřadu byla založena Farní knihovna. Čítá dosud 255 svazků.

Dělníci zdejších parních pil pořezali zdarma ve volném čase 23 m3 dřeva na nové kostelní lavice. Je zatím uloženo u kostela na vyschnutí.

Zvláštní pochvaly zaslouží si farníci za ochotné vykonávání potřebných prací na schodišti.Se stavbou bylo započato počátkem června a pracovalo se až do zimy. Nyní je schodiště téměř hotovo. Zbývá jen ohradit farní zahradu od schodiště drátěným plotem, který je již zakoupen a opraviti vstupní bránu ke kostelu. Kromě práce věnovali farníci i peníze. Z minulého roku bylo našetřeno 72 607,90 Kčs. V tomto roce vynesly kostelní sbírky 59 727,50 Kčs, dary jednotlivců 61 684 Kč, celkem tedy 194 019,40 Kč. Číslice tato mluví v tak chudé farnosti, jako je naše, sama – beze slov. Kéž Pán Bůh všem dobrodincům zaplatí statky věčnými!

V tomto roce dostalo se naší farnosti hojnost Božích milostí. Především byl dne 1. dubna investován za faráře dp. administrátor, P. Arnošt HorákSlavnostní instalace byla dne 15. května. Současně vykonal dp. děkan, P. Stanislav Dostál, visitaci. Slavnost byla opravdu krásná. Projevila se úcta a láska věřících k novému duchovnímu pastýři, kterého již všichni dobře znali. Kéž Bůh provází všechnu jeho činnost svým požehnáním.

Dne 4. července byl vysvěcen na kněze P. Cyril Ptáček, rodem z Návojné. Primiční mši sv. sloužil dne 5.7. v Nedašově.

A ještě větší radost prožívala celá farnost při primiční mši sv. dp. P. Františka Pevného,rodem ze Sv. Štěpána. Dne 5/7 byl dp. primiciant slavnostně uvítán. Při slavnosti dne 6/7 v 6 hod. ráno tichá mše sv., druhá v 8 hod. O 1/2 9 hod. seřadil se průvod v Bylnici a přivedl dp. primicianta do kostela. V 10 hod. bylo slavnostní kázání, pak oddavky bratra dp. primicianta, (Vít. Pevného a Žofie Kostkové) a korunou všeho slavnostní primiční mše sv. se zpěvem bohosloveckého sboru. Odpoledne udílel dp. primiciant požehnání. Dne 13/7 sloužil P. František Pevný mši sv. ve svém rodišti, tj. ve Sv. Štěpáně a ve Sv. Sidonii, kde rovněž udílel požehnání. Kéž rozseje svýma posvěcenýma rukama mnoho milostí Božích a zapálí svou lásku k Pánu Bohu i mnoho srdcí dosud vlažných.

Podařilo se též uskutečniti duchovní obnovy dívek ve farnosti – díky ochotě a obětavosti  ct. sester Neposkvrněného Početí P. Marie z Přerova. Přijely k nám 4x vždy v sobotu a odjížděly v neděli. Jejich poučné a zajímavé přednášky byly dívkami pěkně navštíveny a zasely mnoho dobrého v dívčích srdcích. Pán Bůh zaplať!

Ve dnech 23.-27. května bylo dp. z kongregace Těšitelů vykonáno svtriduum. Farníci si už na pravidelné duch. obnovy zvykli a vítají dp. misionáře s radostí a otevřenými srdci. – Do sv. tridua pěkně zapadlo sv. přijímání prvokomunikantů. Dp. Těšitelé vykonali pěkný kus práce na duchovní líše. Bylo nám umožněno aspoň částečně splatiti jim svůj dluh. Byl tu na zdravotní dovolené jeden z jejich členů, P. J. Lysák, rodem z Bylnice. Po půl roce se vrátil ke své práci do Čech, kde působí jako farář. Dej mu Pán Bůh hojnost síly a zdraví k těžké práci!

Krátce před sv. triduem byly v naší farnosti konány oslavy sv. Vojtěcha. Jeho ostatky jsme uvítali dne 21. května. Byla to věru dojemná visitační cesta prvního českého biskupa pro naší vlasti. Kéž nám všem Pán Bůh na jeho mocné přímluvy hojně žehná! „Dej nám všem, Hospodine, hojnost a mír v naší zemi!“

Dne 3/9 bylo v Nedašově sv. biřmování. Naši biřmovanci měli jíti původně do Val. Klobouk, ale když bylo rozhodnuto, že bude sv. biřmování též v Nedašově, byli přiděleni tam. Zúčastnili se v hojném počtu. Věru je dnes potřeba dobrých Božích bojovníků!

Svátek sv. Václava, patrona naší farnosti jsme oslavili duchovními hody. V předvečer a po celý den byla vystavena Nejsvětější Svátost Oltářní. Adorace byla i v noci velmi krásná. Rovněž mnoho sv. přijímání. Odpoledne byl průvod s Nejsvětější Svátostí kolem náměstí a zakončen v kostlel slavným „Te Deum.“

Rovněž svátek Dušiček jsme oslavili veřejně. Po pobožnosti na hřbitově šel průvod s hořícími svícemi na náměstí k pomníku padlých, jejich památku jsme uctili tichou modlitbou a krátkou promluvou dp. faráře.

Farníci však projevovali horlivost i v jiném směru. Bylo pořízeno bílé antipendium, 2 zelené a 2 bílé korouhvičky. Z darů farníků, Farní Charity a farního úřadu byla založena Farní knihovna. Čítá dosud 255 svazků.

Dělníci zdejších parních pil pořezali zdarma ve volném čase 23 m3 dřeva na nové kostelní lavice. Je zatím uloženo u kostela na vyschnutí.

Zvláštní pochvaly zaslouží si farníci za ochotné vykonávání potřebných prací na schodišti.Se stavbou bylo započato počátkem června a pracovalo se až do zimy. Nyní je schodiště téměř hotovo. Zbývá jen ohradit farní zahradu od schodiště drátěným plotem, který je již zakoupen a opraviti vstupní bránu ke kostelu. Kromě práce věnovali farníci i peníze. Z minulého roku bylo našetřeno 72 607,90 Kčs. V tomto roce vynesly kostelní sbírky 59 727,50 Kčs, dary jednotlivců 61 684 Kč, celkem tedy 194 019,40 Kč. Číslice tato mluví v tak chudé farnosti, jako je naše, sama – beze slov. Kéž Pán Bůh všem dobrodincům zaplatí statky věčnými!

1948

V tomto poněkud tísnivém roce se prohlubovala zbožnost farníků. Přispěla k tomu též dvě tridua, velikonoční a svatováclavské. Velikonoční vedl dp. P. Dr. Silvestr M. Braito OP z Olomouce. Byl u nás od Květné neděle do Zeleného čtvrtku. Práce měl dosti, zvláště ve zpovědnici – a snad právě proto se mu u nás líbilo. Pán Bůh mu zaplať všechnu námahu a lásku, kterou nám věnoval! Kéž přinese i do budoucna naší farnosti mnoho užitku a Božího požehnání.

Druhé triduum konané ve dvech 26.-28. září včetně vedl P. Norbert Vějačka, Salvatorián z Val. Meziříčí. Mělo více slavnostní a manifestační ráz, který se nejlépe projevil při průvodu, konaném s Nejsvětější Svátostí Oltářní po náměstí. Účast farníků nebývalá, z očí všech zářilo tiché nadšení. – Nejcennější však byla jistě celonoční adorace ze 27. na 28. září. Vroucí modlitby adorátorů vyprosily zajisté celé farnosti hojnost Božího požehnání a ochrany pro doby příští. Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím!

Velmi krásné byly májové pobožnosti. Nadšená kázání dp. f. přivábila mnoho ctitelů Panny Marie. Zvláště dojemná je úcta a láska dětí k P. Marii. Denně přicházely družičky k jejímu oltáři, aby se jí poklonily, osvědčily jí svou lásku a vyprosily její mocnou ochranu. Panno Maria, neopouštěj nás!

Po celý rok byly ve Farním domě konány náboženské přednášky se světelnými obrazy, které bývaly pěkně navštíveny dospělými i dětmi. Celkem 11, + 2 zdravotní.

Potěšitelný byl i zájem o Písmo svaté – Nový zákon. Bylo rozprodáno asi 80 výtisků. Kéž jeho četba vzbudí v našich srdcích více živé víry a vroucí lásky k Božskému Spasiteli a dá vyrůst životu vpravdě křesťanskému v našich rodinách!

Tohoto roku zemřel v Praze v klášteře Těšitelů dp. P. Josef Šuchma, rodák z Bylnice. Mše sv. byla za něj sloužena na svátek Všech svatých. Pán Bůh mu dej lehké odpočinutí – a slávu svou!

Horlivost Farníků se projevila i po stránce finanční. V kostele byla umístěna pokladnička „Pro bohoslovce“, z níž bylo kněžskému semináři odesláno za r. 1948 10 700 Kč. Místním chudým bylo na darech a sbírkách věnováno 36 139,60 Kč. Kostelní sbírky vynesly 25 301,40 Kč, na darech se sešlo 81 021,30 Kč. Celkem 253 162,30 Kč. Pán Bůh zaplať všem dobrodincům.

Kromě toho darovaly singulární správy z Brumova, z Návojné a Místní národní výbor z Brumova 26 m3 dřeva na nové kostelní lavice, které bylo rozřezáno na desky a uloženo u kostela vedle dřeva loňského. Celkem máme tedy 49 m3 dřeva, které schne a čeká na další zpracování.

Práce na hřbitově pomalu pokračuje dle plánů. Během roku bylo provedeno 62 exhumací, z nichž bylo 28 pozůstatků převezeno v malých rakvičkách před svátkem Všech svatých na hřbitov nedašovský, ostatní přemístěny na místním hřbitově. Rovněž byl přemístěn hlavní kříž na místo plánem určené. Provedli dobrovolně a ochotně „brigádníci“. Pán Bůh zaplať!

Pro nové hodiny byly zakoupeny 2 cymbály od fy Haško z Trenčína za 12 125 Kč. Fě V. Dvořák z Vyškova byla proplacena záloha 70 000 Kč.

Od téže fy. byly zakoupeny pro farní chrám Páně 2 zvonky – umíráček a pozdvihováček – a 2 zvonky pro zvonice ve Sv. Sidonii a ve Sv. Štěpáně. K zakoupení byly vykonány ve farnosti zvláštní sbírky, které se setkaly s velikým porozuměním. Všechny zvonky byly posvěceny dp. farářem P. A. Horákem v neděli 27. června – ve Sv. Sidonii po ranní mši sv., ve Sv. Štěpáně po hrubé mši sv. (oba zvonky dostaly jméno Maria) a ve farním chrámu Páně před sv. požehnáním. Pozdvihováček je zasvěcen Božskému Srdci Páně a Umíráček sv. Josefu.

Byl zakoupen a přivezen mramor potřebný k opravě oltáře, přemístěn náhrobek v Bylnické kapli, který bude odborně očištěn a konservován, prořízen krásný nový baldachýn – po prvé byl použit při průvodu svatováclavském – byly pozlaceny 2 kalichy a památné ciborium – zlato darovali farníci. Hospodyně z Brumova a z Bylnice zakoupily 12 m plátna na oltářní plachty.

Důležitou událostí bylo předání úředních knih pro obec Návojnou do Nedašova, protože od 1. září t. r. byla nově zřízena farnost obcí Nedašova, Návojné a Ned. Lhoty. Návojňané nepřijali klidně, starý spor zůstal v srdcích nedořešen. Pán Bůh dej, aby se co nejdříve z Jeho milosti v jejich srdcích rozhostil mír a pravá křesťanská láska!

1949

V tomto roce se s pomocí milosti Boží prohlubovala a upevňovala zbožnost věrných farníků. Toho projevem je rozšíření Živého růžence a získání členů pro Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje. Živý růženec má u nás nyní celkem 18 růží, z toho jsou 3 růže dětské. Kéž nám bl. Panna Maria vyprosí hojnost dalších milostí a Božího požehnání. Za celý rok bylo podáno 20 000 svatých přijímání. Velmi potěšitelná byla účast věřících při celonočních adoracích:  velikonoční u Božího hrobu, svatováclavské i vánoční. Byla jim věnována zvýšená přípravná péče, což přineslo krásné ovoce. Zvlášť krásně byli věřící připraveni na duchovní oslavu svátku sv. Václava, farního patrona, triduem, které vedl obětavý a nadšený kněz z řádu sv. Dominika P. Dominik Marek. Zaplať Pán Bůh!

Též důstojný pan farář Arnošt Horák věnoval duchovnímu růstu svých farníků mnoho času a sil. Byla to kromě obvyklých nedělních kázání postních denní kázání při májových pobožnostech, pravidelná měsíční kázání při nedělních svátostných požehnáních. Kéž se za svou obětavou práci dočká pravé radosti!

Největší slavnost a radost zároveň prožívala naše farnost ve svátek Petra a Pavla. V ten den zavítal k nám náš milovaný pan arcibiskup, jeho Excelence, dr. Josef Matocha, aby posvětil náš nový svatostánek a oltář. Byl velmi srdečně přivítán velkým množstvím farníků, třebaže byl pracovní den. Dělníkům z místní továrny MEZ i z pivovaru bylo dáno volno. Mile působil i početný průvod krojovaných z Nedašova s vlastní kapelou. po přivítání před farou promluvil pan arcibiskup několik vřelých slov, prozrazujících vskutku dobrého pastýře. Lid odpověděl upřimnými slzami a statečným odhodláním. Pak odešel průvod do kostela, který byl slavnostně vyzdoben a naplněn do posledního místečka. Posvátné obřady svěcení trvaly 3 hodiny. Liturgické zpěvy při nich zpívali olomoučtí bohoslovci, vedení svým profesorem církevního zpěvu, vldp. P. Josefem Olejníkem. Pak sloužil pan arcibiskup pontifikální mši sv., při níž byla místním chrámovým sborem a několika ct. pány bohoslovci zpívaná ponejprv na zdejším kůru chorální mše z  Boží cesty Missa angelis. Na varhany hrál též vldp. P. J. Olejník. Krása posvátných obřadů a velebnost prontifikální mše sv. působily mocným dojmem i na zdejší prostý lid, který si na konec z celého srdce zazpíval: „Kéž tvůj oltář nikdy neuhasne v našich zbožných vlastech slovanských …!“ Dejž to Pán Bůh a provázej svým požehnáním všechny, kteří nám tento nezapomenutelný den připravili.

Našemu chrámovému sboru zůstalo z tohoto dne ještě něco víc než krásná vzpomínka. Je to vzácná přízeň vldp. P. Olejníka. Byl podle jeho vlastních slov překvapen tím, že na zapadlém Valašsku slyšel poměrně dobře provedený liturgický zpěv podle přání a předpisů Církve svaté. Tato skutečnost bude prý mu oporou v jeho reformní činnosti na poli církevního zpěvu. Od té doby sleduje občasnými návštěvami, na něž je srdečně zván vldp. farářem, vnitřní růst našeho sboru a zdůrazňuje, že tento růst je podmíněn prohlubováním duchovního života zpěváků. Jen zpěv vycházející z čistých a zbožných duší líbí se Pánu Bohu a může plnit své pravé poslání. Byl potěšen skutečností, že tento základní předpoklad byl u nás připraven. V tomto roce vykonali si totiž všichni zpěváci a většina zpěvaček duchovní cvičení, což jim bylo umožněno milou pozorností a morální i finanční podporou vldp. faráře.

V tomto roce byly dokončeny některé práce. Jsou to především elektrické věžní hodiny, při jejich umisťování bylo třeba dát i nové podlahy ve věži. Celkový náklad na hodiny činil 127 065,50 Kč.

V kostele byly odborně očištěny náhrobky, přemístěny a očištěny portály, na brumovském náměstí očištěna socha Nejsvětější Trojice, v Bylnici socha Jana Nepomuckého, na hřbitově očištěn hlavní kříž a zasazena vstupní brána ozdobena ruční krásnou řezbou. Byla za 32 968 Kč. Ve farní budově byl zřízen domovní vodovod a vymalována většina místností. Tyto práce si vyžádaly nákladu 13 117 Kč.

Bylo zakoupeno nové bohatě zdobené velké ciborium za 9 637, 80 Kčs, potřebné zlato věnovali farníci – a socha sv. Judy Tadeáše za 11 555 Kč. Je umístěna v bylnické kapli. Farníci se k sv. Tadeáši utíkají s důvěrou ve všech svých těžkostech. Kéž na jeho mocné přímluvy a přímluvy všech svatých žehná dobrý Bůh naší farnosti a celému národu!

1950

Tento rok byl rokem klidné, vnitřní práce. Silné zásahy státních úřadů pro věci církevní nezvykle zasahovaly do církevní administrativy. Sňatky od počátku roku musí být nejdříve uzavřeny státní a pak příprava a sňatek církevní. Dosavadní matriky uzavřené a pořízené pro účely církevní nové matriky.

Velmi bolestně zasáhla celou farnost zpráva, že 13. dubna zemřel v Čes. Budějovicích – v nemocnici – náš rodák, kněz zlatého srdce, všemi, kdož ho znali, oblíbený P. Jan Lysák, pohřeb jeho se konal z Bylnice za účasti všech farníků a 28 kněží. Průvod byl více jako kilometrový. Z Čech, z jeho farnosti, přijelo více jako 60 farníků, aby svou účastí, obětmi a modlitbami poděkovali za jeho práci mezi nimi. Vděčnost svou projevili i tím, že svým nákladem dali postavit prostý pomník nad jeho hrobem. Odpočívej v pokoji!

Jelikož ve veřejném životě byl hlásán rok stranického školení, tu farníci vzali za své prohloubit své náboženské znalosti a dobrovolně se zavázali čtením Písma svatého – Nový zákon. Též dp. farář je v tom podporoval tím, že v neděle před sv. požehnáním míval kázání o Písmu sv.

Kéž tato dobrá vůle a píle přinese hojnost požehnání našim křesťanským rodinám z této školy Kristovy lásky.

Dne 16. července – Sbor dobrovolných hasičů v Brumově, vzpomenul svého 75 výročí založení a to slavnými bohoslužbami, před nimiž byla posvěcena nová motorová stříkačka.

Z hlavních prací lze vzpomenout práce na rekonstrukci hřbitova. Byla prohloubena a rozšířena studna na hřbitově a položeno potrubí vodovodu po celém hřbitově a do sakristie.

Pochopení farníků pro úpravu hřbitova bylo malé.

V Brumově 31. prosince 1950

  1.     Arnošt Horák, farář

1951

Rok 1951 se vyznačuje velkou budovatelskou prací jak ve veřejném životě, tak i v naší farnosti.

Práce naše započaly až v druhé polovici roku a to za finančního přispění státního úřadu pro věci církevní. Byly dány všechny dveře nové do celého kostela firmou Jindřich Loucký, Brumov. Jelikož boční vchod do kostela nevyhovoval, gotický portál byl přenesen pod věž. Dveře pak rozšířeny a opatřeny závětřím. Bylnická – jižní kaple- opatřena novým vchodem a schodištěm.

Zmíněná firma vykonala práci za 101.953 Kčs a dán byl materiál v ceně 12.800 Kčs. Stavební materiál, práce zednické a dělníků – mimo brigádníky – 110.825 Kčs. Tři železné rámy v ceně 10.266 Kčs. Všechny dveře si vyžádaly nákladu 250.723,80Kčs. Státní úřad pro věci církevní zaplatil 202.414,80 Kčs

Rovněž fa J. Loucký se postarala o nové naše zpovědnice pod chorou, které stály celkově 130.940 Kčs. Odpočítán materiál 12.800 Kčs a zbytek 118.140 Kčs byl zaplacen Státním úřadem pro věci církevní.

Dne 21. prosince byl ještě do našeho kostela převezen oltář z velké kaple Kněžského semináře v Holici u Olomoci. Nyní je částečně poškozen a uložen v Bylnické kapli.

Během celého roku pokračovaly práce na úpravě hřbitova. Hlavně po dokončení polních prací, kdy velmi pěkné brigády Bylničanů udělaly mnoho práce hlavně vyštěrkování cesty ke kříži.

Schodiště bylo též dokončeno. Odstraněn dřevěný plot od farní zahrady a dostavěny sloupy, mezi ně pak instalován drátěný plot.

Vstupní brána nad schodištěm ke kostelu rozšířena asi o 60 cm.

Pro kostel byla zakoupena Vánoční Madona, která během vánočního období byla umístěna na svatostánku hlavního oltáře.

Hodné ženy z Brumova věnovaly kapli sv. Anny novou oltářní plachtu a nové antipendium a na Vánoce nové antipedium pro oltář Panny Marie v Brumovské kapli.

Srdečné a upřímné zaplať Pán Bůh!

V celé farnosti bylo pociťováno, že již za dva roky zde nebylo Tridua. Proto i sv. přijímání se zmenšilo na pouhých 14.800.

Jelikož nejsou stavovská cvičení a tovární duch hodně zasahuje do rodin je hodně pociťovat uvolnění mravů hlavně mezi dorůstající mládeží.

Vldp. P. Antonín Balcárek, katecheta, byl od 1. dubna 1951 jmenován zdejším kooperátorem.

V Brumově 31. prosince 1951     P. Arnošt Horák, farář

 

1952

1953

Připomínky k minulému roku: farní budovy použilo místní JZD za skladiště obilí (sál i přísálí, kuchyň, spižírnu i nahoře jedna světnice). Pro farní kostel zakoupeny ministrantské komže fialové i černé, 1 fialový pluviál. Letos ve dnech 17. – 20. února postaven provisorně oltář seminární v kapli Bylnické. Byl tam uskladněn od r. 1950. Ve dnech 3.-4. března přemístěn oltář Božského Srdce do kaple Brumovské, kde se krásně vyjímá jako protějšek seminárního oltáře.

Dne 3. dubna t.r. konečně odvezeny matriky na MNV do nově upravené místnosti pro stát. matrikáře. Bývalá „Orlovna“ či Katolický a později Farní dům upraven školským referátem ONV jako stravovací stanice pro školní mládež. Činnost zahájena 1. června t.r.  – Červené antipendium nové. V úpravě hřbitova se pokračuje pomalu. Koncem měsíce června provedeno dláždění před farní budovou a pokrčuje se obětavě brigádnicky z kostelní ulice. Dne 1. srpna 1953 ustanoven novým administrátorem vdp. P. Antonín Vrzalík z Kelče.

Dne 2. září 1953 nastěhoval se nový administrátor do fary, obětavými farníky uvnitř upravené. Byl sem přeložen z Kelče, kde předtím působil jako kaplan 16 let a v posledních čtyřech letech po uvěznění tamějšího dp. faráře jako provisor. Po milém uvítání od hudebníků z Bylnice (v sobotu večer) a z Brumova (v neděli) počáteční nedůvěra – v této době ne neoprávněná – mizela a farníci z Brumova i z Bylnice se snažili dát do pořádku i zevnějšek fary.

Jak předchůdce poznamenal, po odchodu dp. faráře Arnošta Horáka byla celá fara, kromě kanceláře a bytu vdp. Ant. Balcárka, používána Jednotným zemědělským družstvem za skladiště obilí. A tak zvenku byl věru smutný pohled na ni. U oken leckde díry na pěst snad ještě od otřesů při bombardování v roce 1945 a v nich roje much. Proto za vedení obětavého kostelního hospodáře p. Františka Křeka a za vydatné pomoci obětavého p. Lad. Staníka a ostatních zedníků a jejich pomocníků, pracujících po svém zaměstnání někdy až do 11. hodin v noci, byla celá budova do svátku sv. Václava i z venku opravena a zalíčena, okna a hlavní dvéře natřeny a dokončeno dláždění chodníků před farou. O patrociniu, které slaveno už v neděli 27. září, při hrubé mši sv. zpíval kostelní sbor z Kelče, který se sem přijel rozloučit se svým bývalým duchovním správcem.

V úpravě fary se pokračovalo. V listopadu zřízena koupelna a splach. záchody. V prosinci upravena a pletivem ohrazena zahrádka před farou.

Přehled vydání: 1. Za dláždění před farou: 640.- Kč,  2. Za nátěr oken a hlav. dveří: 1.302.-Kč, 3. Zalíčení fary: 1358.-Kč, 4. Koupelka a záchody: 4.342.-Kč, 5. Postavení nového plotu kolem fary: 1.478.-Kč, 6. Betlém s dovozem: 2.300 Kč, 7. Různá vydání při úpravě Betléma a jiné: 530,-Kč. Celkem 11.950.-Kč.

V adventě zakoupen starý Betlém pocházející ze zámku v Podštátě. Do svátků byl ještě upraven a doplněn figurkami z brumovského Betléma. – Toto vše opraveno a pořízeno z darů farníků. Pán Bůh jim zaplať!

Druhý úkol po delším, hlavně písemné jednání, také splněn. Při příchodu administrátora totiž zastával asi po 1 a půl roku funkci varhaníka prozatímně p. Jan Kulíšek, když ještě za faráře dp. Horáka tehdejší varhaník p. Josef Bližňák se této služby vzdal. Teď se znovu o ni ucházel. Protože p. Kulíšek pro stáří nemohl zastávat službu varhaníka – jeho činnost spočívala jen v doprovodu lidového zpěvu při službách Božích, administrátor však chtěl, aby při kostele byl ustaven pěvecký sbor – proto dnem 10/10 1953 propustil ze služby p. Kulíška a dne 11/10 začal zase hrát p. Bližňák a dne 26/10 kostelní sbor se sešel k první zkoušce a na Vánoce nacvičil a za doprovodu hudby při půlnoční mši dával již Vánoční českou mši od Mýtného a různé vánoční vložky. Na sv. Silvestra za pěkné účasti bylo rozloučení se starým rokem.

O 1. neděli adventní (26/11) na žádost rektorátu kněžského semináře nyní v Litoměřicích ohlášen kandidát subdiakonátu ctp. Václav Rosenberg, narozený dne 21/11 1913 v Bylnici. – Začátkem prosince převezeny do farního dvora fošny, dosud složené za kostelem u hřbitova, protože jich tam ubývalo.

V tomto roce bylo v kostele sezdáno 49 manželských dvojic. Pokřtěno bylo 94 dětí, z nich 54 chlapců a 40 děvčat. Pohřbeno bylo 45 farníků, z nich 10 bez zaopatření. Svatých přijímání bylo 16. 650.

V Brumově dne 31. prosince 1953

Antonín Vrzalík, administrátor

1954

Tento rok, který je jubilejním Mariánským rokem, nezačínal nejlépe. Hned I. neděle v novém roce (3/1), svátek Nejsv. Jména Ježíš, i následující svátek Zjevení Páně, byly pracovní dny. – Byl ohlášen Jubilejní Mariánský rok a jeho odpustky. 14/2 – neděle Devítník – z nařízení Okres. nár, výboru ve Val. Kloboukách pro rychlé šíření chřipky kostely uzavřeny na tři týdny. Před další nedělí zákaz veřejných bohoslužeb byl odvolán. Byl celkem zbytečný, neboť školy i hospody uzavřeny nebyly. Dne 2. dubna na 1. pátek na přání dělníků sloužena večerní mše sv. za velké účasti. Na Květnou neděli a pak též na Velký pátek večer kostelní sbor zpíval české pašije od prof. Hromádky.

Boží hrob, který dříve stával u hlavních dveří pod věží, byl letos postaven v brumovské kapli, aby bylo více místa a klidu k vykonání pobožnosti. Byl také nově upraven Ze starého Božího hrobu ponechána jen spodní část s tělem Kristovým. Ostatní upraveno tak, aby boží hrob, kam vděčná láska věřících přináší první jarní květy, záplavu světla a bělostná roucha, – byl spíše trůnem živého Boha a zahradou zalitou jasem, než hrobem.

Slavnost Vzkříšení, třebas bylo chladno a poprchalo, a podobně i 20/6 průvod Božího Těla, konal se za velké účasti hlavně mužů. Dne 13/6 bylo první sv. přijímání – celkem 107 dětí, děti ze Sv. Sidonie měly tentýž den 1. svaté přijímání v Sidonii.

V neděli dne 4/7 konala se primice bylnického rodáka dp. Václava Rosenberga. Po studiu na vládním bohosl. semináři v Litoměřicích byl vysvěcen na kněze pro pražskou diecési světícím pražským biskupem Drem Elktschnerem, neboť pražský arcibiskup Dr. Josef Beran je stále ve vězení. V sobotu dne 3/7 byl primiciant uvítán na bylnickém nádraží i předsedou MNV v Bylnici a v průvodu s hudbou uveden do kostela, kde bylo požehnání. V neděli z domu svého bratra v Bylnici byl uveden do farního chrámu, kde za velké účasti věřících a za assistence bohoslovců sloužil svoji první mši svatou. Kázal administrátor. Rodáci kněží nebyli na této slavnosti, jsou kdoví kde a polesdní z nich, P. Frant. Pevný, který byl vysvěcen před sedmi lety, je ve vězení na Mírově. – Odpoledne dp. primiciant uděloval novokněžské požehnání. – Kéž i jemu dá Bůh hodně milosti a síly k těžké práci na vinici Páně!

Na začátku školního roku bylo rodičům připomenuto, že podle nařízení musejí své děti písemně přihlásit k vyučování náboženství. Při půlnoční mši sv. zpíval kostelní sbor Křičkovu Pastorální mši valašskou a při hrubé Jitřní zlínskou.

V tomto roce uzavřelo círk. sňatek 53 manž. párů. Pokřtěno bylo 102 dětí, z nich 47 chlapců a 55 děvčat. Pohřbeno 55 farníků. Z nich 18 nebylo zaopatřeno, zemřeli náhle nebo kněz nebyl volán. Svatých přijímání bylo 16.400. Pobožností na sv. Silvestra za pěkné účasti ukončen starý rok.

V Brumově dne 31. prosince 1954.                     Antonín Vrzalík

administrátor.

1955-1958

 

Na Bílou Sobotu o 17. hod. konala se slavnost VZKŘÍŠENÍ za veliké účasti věřících. Průvod šel kolem náměstí. Naposled.

V neděli 12/6 konal se průvod Božího Těla ke čtyřem oltářům na náměstí.

V tomto roce bylo pokřtěno v našem kostele 97 dětí, pohřbeno 40 farníků a sezdáno 36 manželských párů. Sv. přijímání podáno 16.750.

1956

Podle nové úpravy bohoslužeb Svatého týdne průvod Vzkříšení se už nekonal. Byly zavedeny 2 nové svátky: SVATÉHO JOSEFA, dělníka: 1. května a PANNY MARIE KRÁLOVNY: 31. května. – V neděli 3. června za velké účasti konal se průvod Božího těla kolem náměstí. Jak obvykle za doprovodu dvou dechových hudeb, z Brumova a z Bylnice. – Na faře dány nové hlavní dveře. V červenci opravena kaplička v Návojské ulici. K vánocům pořídili farníci nový velký koberec k hlavnímu oltáři.

Správu farního hřbitova podle nařízení ministerstva zdravotnictví převzal Místní národní výbor v Brumově dne 3. prosince 1956. Hřbitov zůstává sice majetkem farního kostela (farní obce), ale místní národní výbor jej bude spravovat.

V kostele bylo sezdáno 37 manželských dvojic, pokřtěno 109 dětí a pohřbeno 41 farníků. Sv. přijímání podáno 14. 910.

1957

Ve faře dány nové dvéře ode dvora z chodby.

Bylo sezdáno 27 manž. párů, pokřtěno 103 dětí a pohřbeno 49 farníků. Sv. přijímání podáno 14.720

1958

V neděli 8. června se konal Božítělový průvod ke čtyřem oltářům na náměstí. Naposled! Na faře dána nová okna v horních místnostech na severní straně. Celkem 7.

Dne 9. října 1958 zemřel papež PIUS XII. svaté paměti. Po 19 let řídil Církev a neohroženě hlásal svaté pravdy. Svůj život zasvětil práci za spravedlivý mír a blaho lidstva. Před jeho zvolením řekl pařížský arcib. kardinál Verdier: „Církev jde vstříc tak bouřlivé době, že nový papež bude muset být buď hrdinou nebo světcem.“ Dějiny ukáží, že PIUS XII. byl obojím!

Dne 28. října 1958 byl zvolen papežem benátský patriarcha, kardinál ANGELO GUISEPPE RONCALLI, který přijal jméno JAN XXIII. Letos bylo sezdáno 40 manž. dvojic, pokřtěno 114 dětí, pohřbeno 40 farníků. Za velikého náporu k odpadu se strany státních úřadů odpadlo od víry 11 lidí zde narozených. Sedm z nich bydlí jinde. Jenom 4 bydlí ve farnosti.  Sv. přijímání podáno 14. 010.

 

Pojďme spolu k betlému

Nejrůznější cesty mohou člověka přivést k jeho umělecké tvorbě. U někoho je to jakýsi tvůrčí neklid, u jiného touha ovládat materiál, další cítí inspiraci atd. Jan Bařinka z Popova měl nesplněný sen z dětství. Jako malý chlapec vroucně prosil Ježíška, aby mu nadělil takový krásný betlém, jaký měli v kostele ve Štítné. Toto nesplněné přání jej nakonec přivedlo k jeho celoživotní činnosti.

Jeho rodinný původ v době totality byl výraznou překážkou dostat se na vytoužené povolání. Proto se věnoval více než 15 let krásné restaurátorské práci. Vrátil se do rodného Popova, kde tvořil z pryskyřice lehké sochy, postavičky do betlémů, kopie známých i

neznámých mistrů. Byla to překrásná díla, která se líbila všem, kdo je spatřili. Fantazie pracovala stále a on v duchu vylepšoval to, co mu nebylo dovoleno předvést veřejnosti.

Až jednou. Řekl si, že zkusí udělat betlém, lépe než kdosi před ním. Modeloval ze sádry a ten betlém měl velký úspěch a ohlas. Fantazie však pracovala stále, vymýšlel, toužil udělat velký betlém pro farníky ve Štítné a v Brumově. O jeho umění se šířily zvěsti také na Slovensko. Tak vytvořil přes třicet betlémů, které vyvolávaly u lidí obdiv.

Reprodukce plastik z epoxidové pryskyřice zhotovené Janem Bařinkou z Popova najdeme v mnoha kostelích, mezi nimi nechybí ani kostel brumovský.

Mimořádná dovednost, jeho výtvarný cit a jím vypracovaná originální technologie ho předurčily k výsostně užitečné činnosti. Jednou z nich je krásný betlém v našem kostele, který je třeba s úctou zhlédnout a ocenit. Je pravdou, že v muzejních depozitářích

i kostelích, ale i domácnostech je mnoho vzácných jesliček, které by zasluhovaly být veřejnosti k dispozici, ale protože jsou velké umělecké hodnoty, je oprávněná obava z odcizení.

Jan Bařinka – umělec a etnograf, je zapsán v brumovské farnosti zlatým písmem , za jeho přínos bohatství místního kostela a vánoční pohody, kterou nabudete, když tento betlém  zhlédnete.

Fr. Sába

1959-1962

Ve svatém třídenní k vůli chřipce zakázáno jít do kostela. Musel být uzavřen. v poslední chvíli bylo dovoleno otevřít kostely ráno v neděli velikonoční. Boží tělo bylo dovoleno konat jen kolem kostela. Byly tam postaveny dna oltáře. Ale pršelo, takže slavnost se konala pouze v kostele.

Na faře byla zazděna nová okna v poschodí z jižní strany. Celkem 6. Bylo sezdáno letos 36 manž. párů, pokřtěno 87 dětí a pohřbeno 51 farníků. V knize odpadlých byly zapsány 4 odpady. Jede odpadlík bydlí v Brumově, ostatní se zde narodili, ale bydlí jinde. Sv. přijímání bylo podáno 13.910.

1960

Průvod Božího Těla byl konán jen kolem kostela. Byla zazděna nová okna ve faře a sice dolů v kaplánce a ve farní kanceláři, tedy v přízemí. Stará okna zůstale jen kuchyni a ve spíži, protože nejsou ještě tak stará a špatná.

Bylo sezdáno 50 párů snoubenců, pokřtěno 88 dětí a pohřbeno 37 farníků. Sv. příjímání podáno 12.470.

1961

Prosebné průvody není dovoleno konat ani kolem kostela, jenom v kostele. Okresní nár. výbor ve Zlíně nám v této věci poslal přípis, kde stojí: „ S ohledem na nové výrobní poměry v zemědělství a společenské vztahy obyvatelstva, proto ve veřejném zájmu, ONV, odbor pro vnitřní věci a církevní oddělení soudí, že konání prosebních průvodů do polí je za dnešních změněných společenských podmínek nežádoucí a doporučuje, aby zmíněný náboženský úkon byl pouze v  kostele.“

V neděli dne 4. června 1961 konal se naposled průvod Božího Těla kolem kostela. Za velké účasti. Bylo přes 200 družiček.

Dne 9. července 1961 oslavil vdp. P. Antonín Balcárek ZLATÉ KNĚŽSKÉ JUBILEUM. Slavnostní kázání měl jeho žák, bylnický rodák P. Kajetán Hořák z kong. Otců Těšitelů, farář v Hrabyni. Slavnost se pěkně vydařila.

Na dušičky večer zemřel ve své rezidenci v Olomouci náš pan arcibiskup Dr. Josef Matocha, který po několik let nemohl (nebylo mu to dovoleno) konat veřejně své funkce. Byl v domácím vězení, jak se říká. Jeho pohřeb se konal v pondělí dne 6. listopadu 1961 po poledni v Pitíně, jeho rodišti. Pochoval jej rožňavský p. biskup Dr. Pobožný za účasti asi tří členů olomoucké kapituly, kroměřížského probošta Františka Kutala a asi 35 kněží, mezi nimi skoro všichni z klobouckého děkanství. O jeho úmrtí nebylo nikde ani v tisku nic oznámeno (v Lid. demokracii až později). My jsme se to dověděli od věřících a tak jsme se mohli pohřbu súčastnit. Věřících bylo na pohřbu asi 300 až 500. Dej mu Bůh po jeho strastném životě věčné odpočinutí!

Koncem listopadu byla sdělána se střechy na faře asi 60 let stará břidlice a pod ní aspoň o 50 let ještě starší šindel. Byly dány nové latě a poležena nová krytina. Za ochotné pomoci obětavých farníků bylo vše uděláno v několika dnech. V tomto roce v prosinci nám zhotovil ze sádry nový Betlém p. Jan Bařinka z Popova. Bylo sezdáno 27 párů snoubenců, pokřtěno 113 dětí a pohřbeno 38 farníků. Sv. přiojímání podáno 13.150.

 

1962

 

Z nařízení Rady Okresního nár. výboru ve Zlíně pro chřipku bylo zakázáno konat bohoslužby kromě pohřbů i v neděli dne 11/2 1962 v celém okrese. Obvyklý průvod Božího Těla nebylo dovoleno konat ani kolem kostela, proto pobožnost konána v kostele dne 24. června. V srpnu začato s opravou fary, při níž dána nová omítka na celou budovu i nové rýny. Dne 11. října 1962 byl v Římě zahájen Všeobecný církevní sněm – Druhý vatikánský za účasti 2. 450 biskupů.

Bylo sezdáno 32 párů snoubenců, pokřtěno 102 dětí, pohřbeno 35 farníků. Sv. přijímání bylo 12. 600.

1963

Rok Cyrilometodějský! V pondělí Svatodušní, dne 3. června 1963 zemřel svaté paměti papež Jan XXIII. Mnoho vykonal za svého krátkého pontifikátu, především svolal a zahájil Druhý všeobecný vatikánský sněm, usiloval o sblížení a sjednocení všech křesťanů a o mír na celém světě. Dne 21. června 1963 na svátek Nejsv. Srdce Ježíšova byl zvolen za papeže milánský arcibiskup, kardinál Jan Křtitel Montini, který si dal jméno Pavel VI. Na památku 1.100 let příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu bylo pořízeno sousoší sv. bratří Cyrila a Metoděje. Je to dřevěný reliéf, dílo akad. sochaře Heřmana Kotrby z Brna. Byl posvěcen dne 7. července 1963 v kostele po ranní mši sv. sloužené v bylnické kapli. Až bude zhotoven oltářík pro naši kapličku na Březové, podle plánu téhož akad. sochaře, bude reliéf přenesen z kostela do kapličky na Březové, kde prý podle podání svatí věrozvěsti také kázali.

V době od soboty 25. května do soboty 21. září jubilejního roku Cyrilometodějského 1963 byl opravován venek kostela. Skoro všechny rýny (podokapní žlaby) a jejich svody na kostele byly dány nové, také do oken byly dány plechy a střecha na hlavní věži – je z roku 1911- byla dvakrát natřena fermežovou barvou na konstrukce, zv. plubinolem. Natřeny byly též všechny rýny a plechy.

Venkovní omítky na lodi kostela, na obou kaplích a na věži byly opraveny a nastříkány žlutým břízolitem pomocí metly. Při tom rožní vazebné kameny na dvou (gotických) pilířích, které jsou po obou stranách lodi u věže, byly zbaveny asi tří omítek a vápenného nátěru a očištěny. Nárožní vazební kameny na dolní části věže byly též očištěny a ponechány bez omítky. V horní části věže rožní kameny už nejsou pravidelné jeden na druhém, ale je mezi nimi i zdivo z drobných kamenů, proto nebyly odkrývány. Třetí pilíř –opěrák- který je hned u objeveného gotického okna, je pouze z malých kamenů, proto byl znovu omítnut a nastříkán.

Při opravě omítky na bylnické kapli, na její čelní stěně (jižní), byl 15/7 pod oknem objeven zazděný vchod s klenutím. Jedná se asi o vchod do krypty, která byla dříve pod bylnickou kaplí u oltáře Nejsvětější Trojice. Klenutí nad vchodem je od země vysoko 220 cm a vchod je široký 135 cm. Vpravo od vchodu je ve zdi 1m dlouhý kámen s větracím otvorem, ovšem zazděným. Protože za vybouraným otvorem nebyla nalezena chodba do krypty, ale pravděpodobně je  sama krypta zasypaná hlinitopísčitým násypem, plným úlomků lidských kostí, vybouraný otvor byl znovu zazděn a kolem něho bylo několik větších  (gotických zřejmě) kamenů ponecháno neomítnutých, jsou jistě z původního gotického kostela. Podle záznamů ve staré účetní knize byli pochováni v kryptě uprostřed kostela, v kryptě u oltáře Nejsv. Trojice (tj. pod bylnickou kaplí) a v kryptě pod brumovskou kaplí u oltáře sv. Kříže (dnes blah. P. Marie Lurdské). Podle zápisu od dp. faráře Jakuba Jelínka ze dne 14/9 1900: „Krypta u kazatelny je dobře zachovalá, ostatní (krypty) jsou ale zasypané, aby šamotová dlažba mohla být poležena.“ To se stalo v roce 1895.

V úterý dne 23/7 při oškrabování staré omítky našel zedník p. Hošek z Brumova zazděné neúplné gotické okno asi dva metry od bylnické kaple směrem k věži ve zdi lodi kostela. Vysoké je 401 cm světlost má 130 cm a do hloubky jde nejméně 60 cm. Je z původního gotického kostela. Kámen (ostění)  byl očištěn a ponechán bez omítky. Dne 10. srpna 1963 pátrali jsme s p. Šabršulou po dalších zazděných oknech. Staré, gotické jsme už nenašli. Našli jsme však v bylnické kapli zazděné barokní okno (tj. stejné okno jaké jsou teď v okna v lodi). Je nad obloukem, který je blíž chóře. Později jsme hledali okno i naproti. Okno jsme nenašli, pouze zazděné kulaté poleno přes celou zeď. Snad tam zůstalo z odlehčovacího oblouku nad oknem, které bylo zazděno. Dřevo jsme tam ponechali. Takže se zdá, že nynější loď kostela je celá (obě stěny) z gotického kostela aspoň z roku 1511 a že dnešní klenba kostela a kůr je z r. 1675. Inventář farního kostela v Brumově ze dne 10/8 1804 (byl odebrán do stát. archivu) uvádí, že uprostřed kostela je dubová tabulka s vyrytým nápisem:

„HOC TMPLUM DEO OPTI: MAXI: AEDIFICATUM, DIVO WENCESLAO DEDICATUM, CONSECCRATUM PER MARTINUM NICOPOLIEN: ANNO DNI. 1511. 12. OCTOBER.“

„HOC VERO EST DE NOVO REEDIFICATUM, FORNICE ET CHORO CONDECORATUM, QUO ILLUD PTOTEXIT R DUS. AC DOCTS DNUS . PHIAE: MAGISTER. S´. S´. THLIAE: BACCALAUREUS FOR.“ (MATUS)  NICOLAVIGNATIVMANSVETI  HVNOBRODENSIS ad majorem Dei Gloriam 12. Julii.“ (=12/7 1675)

Dne 10. srpna 1963 našli jsme v severní zdi na chóře uprostřed zazděné okno. (Nebo snad vchod na kůr z doby, kdy ještě věž nestála?) Na hůře nad klenbou kostela vyčnívají z bočních zdí lodi trámy z tvrdého dřeva. Nebyla jimi zpevněna zeď? Starý kostel (před r. 1834) byl 15-20 m dlouhý. Měl celkem 7 oken a 11 opěrných pilířů. Dnes z nich zbyly jen tři.

V pondělí dne 26. srpna 1963 našly se dva erby na jižním opěráku u věže. První uviděl Šternberskou hvězdu zedník p. Miklas z Brumova. Potom jsme čistili i ostatní vazáky na tom opěrném pilíři a brzy jsme odkryli štít s pětilistou růží. Pak naproti štítu s růží našli jsme kámen se štítem či kresbou už velice poškozenou. Zdá se jako by to byla hlava psa nebo vlka (paní Forgáčovou poddaný lid posměšně prý volal Fargačka – tj. vlčice) a ten vlk má kohoutí nohy – pařáty.

Tak jak na celém kostele i na opěrácích byla na sobě aspoň trojí omítka. Poslední (horní) omítka byla velice pevná, snad z kůroviny, jiná pod ní byla zase z materiálu velice houževnatého. Snad to byl zdejší vápencový tuf. Úplně vespod všechny kameny na celém kostele byly olíčeny vápnem.

Osmihrotá hvězda byla znakem pánů ze Šternberka. Tito byli na Světlově i na Lukově. Pětilistá růže, znak pánů z Rožmberka. Snad Oldřich z Hradce? Umístění štítů s erby není jistě původní, protože štíty jsou položeny a nestojí na špici. Snad byly dříve někde v kostele, na věži, u vchodu do krypt. Nebyly na podlaze v kostele, že jsou tak málo znatelné?

Nad velkým oknem na věži zvenku je osmiboký kamenný svorník. Na něm pod starou omítkou byl nalezen vytesaný a černou barvou natřený letopočet 1675. Letopočet byl znovu natřen černou barvou, takže zdola je pěkně viditelný. Nad ním byl připsán rok poslední opravy: 1963.

Nad svorníkem je výklenek. Protože by se v něm někdy mohla umístit socha sv. Václava (zatím stojí v sakristii) uvádím rozměry výklenku. Pro sochu je nízký. Socha je asi 160 cm vysoká.

Nakonec byla omítnuta brána nad schodištěm. Byla to dříve hřbitovní brána. Druhá bývala od Bylnice. Po té není už ani stopy.

Na malé kostelní věži byl na železné tyči otáčivý kohout a korouhvička a makovička z plechu. Na začátku zimy r. 1962 se toto vše vyvrátilo a spadlo na střechu. Při pádu se tehdy makovička rozbila a vypadla z ní zaletovaná plechová krabice, v níž byla pak nalezena Pamětní listina z roku 1877 a brožurka od Dra Františka Pluskala: „Památky hradu, města a panství Brumova na Moravě.“ Obě tyto památky i s novou Pamětní listinou s popisem letošních oprav kostela byly vloženy do nové plechové krabice a dány do nové makovice na malé věži. Nového kohouta z měděného plechu vysekal P. Josef Kolečkář, kaplan ve Val. Kloboukách. Makovičku udělal p. Bedřich Loucký, klempíř v Brumově a vše znovu tam usadili tesaři Strnkovi z Bylnice. Oni také dvakrát natřeli plumbinolem obě věže a po celou dobu opravy kostela stavěli a přemísťovali lešení.

Nakonec ještě byl postaven u kostela nový misijní kříž a posvěcen. Podél schodiště ke kostelu bylo vysázeno 13 keřů jalovce zahradního a 2 thuje u brány – jedna z nich ve farní zahradě a také u kostela byly vysázeny okrasné keře. Kolem fary byl postaven a natřen nový plot.

Do svátku sv. Václava bylo vše hotovo. Oprava byla zaplacena z darů farníků. Ale mnozí přiložili i své ruce k dílu, mladí i staří, tesaři, zedníci, klempíři, pomocníci, muži i ženy, mládenci i dcerky, chlapci i děvčata z Brumova i z Bylnice, také stařečci a babičky, všichni se snažili, aby jejich kostel byl co nejkrásnější. Bylo jich mnoho co obětavě pomáhali a pracovali, z mužů p. Smolík a p. Josef Nesázal (dnes už zemřelý) z Bylnice, z žen sl Rozálie Šabršulová a zvláště pí Františka Ondrušová z Brumova, kostelní hospodář p. František Křek z Brumova, neúnavný a obětavý při shánění materiálu i lidí a předevšemi zvlášte p. zednický mistr František Šabršula z Brumova, který celou opravu vedl, sám neúnavně a obětavě pracoval. Těmto a všem ostatním dobrodincům našeho kostela ať Bůh štědře odplatí! Též Místní národní výbor v Brumově nám ochotně pomohl při shánění materiálu a zapůjčením fošen na lešení a také Lesní správa v Brumově zapůjčením vysokých kmenů na lešení u věže.

Při opravě snažili jsme se uchovat původní ráz kostela, pokud to šlo a bylo v našich možnostech.

Náš kostel už leccos pamatuje za těch nejméně 700 let svého trvání: hrozné požáry, krvavé války, sám několikrát hořel a byl rozbořen, ale vždy znovu opravován, budován a stavěn jako pomník věčnosti a lásky prostého lidu vůči jejich Bohu. Nějakou dobu byl i v držení jinověrců, to tehdy, když na hradě byl pánem nekatolík. Ale pak zase patřil těm, jejichž předkové jej postavili ke cti a slávě Boží. Kéž i nadále slouží tomuto šlechetnému účelu!

V roce 1963 bylo sezdáno 29 párů snoubenců, byly pokřtěny 92 děti a bylo pohřbeno 41 farníků. Svatých přijímání bylo 12.540.

1964

 

Začátkem června začali jsme s restaurací obrazů v kostele. Práce prováděl restaurátor p. František Šubert z Prahy a akademický malíř p. Bedřich Barták z Teplic v Čechách. Zvláště velice byla poškozena Poslední večeře Páně nad sakristií a některé z medajlonků na stropě. Všechny obrazy byly dobře opraveny a restaurovány. Na několika místech byly zjištěny trhliny v klenbě. Po skončení restaurace obrazů byla provedena malba kostela od p. malíře Josefa Káně z Návojné. Vše skončeno 26. srpna. Nakonec ještě stolaři z Bylnice a ze Sv. Štěpána vyspravili kostelní lavice. V listopadu svatoštěpánští stolaři dali nové krásné zábradlí na kůru. Kromě toho byly opraveny 3 ornáty, pořízen byl nový pluviál a 2 černé kasule, jedna z nich gotická. Byl také p. Františkem Šubertem restaurován památný obraz Sedmibolestné z Kuruckých válek a vyladěny varhany.

V tomto roce bylo u nás sezdáno 40 párů snoubenců, pokřtěno 112 dětí a pohřbeno 32 farníků. Sv. přijímání podáno 13.680.

1965

 

Začátkem července byl v kapličce na Březové postaven malý oltářík zhotovený p. Jindřichem Louckým, stolařem v Brumově podle návrhu akademického sochaře Heřmana Kotrby z Brna. Na oltáříčku je reliéf sv. Cyrila a Metoděje od téhož mistra na památku 1.100 let, co svatí bratři přišli k nám na Moravu a procházeli i tímto krajem a hlásali Boží slovo. Dobří lidé kapličku uvnitř i z venku vylíčili.

Kaplička na kopci Březová záp. od Brumova byla postavena za faráře Karla Molitora (býv. velehradského faráře) v roce 1871. V kapličce na zemi je pískovcový kámen s nápisem místy už nečitelným.:

„Tato kapla jest s pomocí Boží založena léta Páně 1871. Za představenstva městečka Brumova a sice Karla Macku, přednosta. Frant. Březáček, Frant. Vilímek a Jak. Šabršula, radní. …. Přerovský Fra Kužela, fra Miklas. ….náček. Va Vilímek. Jan Kostka. Josef Krupa. a ….   Molitor. Fa. a dekan. Jos. Fišer. Ant. Netz, kaplani …Frant. Šabršuli, fr. Šuráně a Jos. Strnky.“

Nové dvéře dány v roce 1961. Podlaha je z cihel. Dříve o svátku sv. C. a M. konávaly se tu odpoledne poutě a pobožnosti za velké účasti. Opravdu krásné místo!

Letos  na farním kostele pokrývači opravovali vadnou krytinu na střeše u věže. Aby tam byly stejné tašky. byly k tomu účely vzaty tašky se střechy na bylnické kapli od západu a místo nich byly na bylnickou kapli (od západu) dány tašky nové. Při tom i na prádelnu na faře byla poležena nová krytina. Voda z rýny na severní straně kostela  byla kanály odvedena. V Návojské ulici farníci si sami opravili kapličku.

Byla také omítnuta a uvnitř vylíčena kaplička sv. Anny nad tunelem. Byly dány nové dvéře a věžička byla znovu oplechována.

Kaplička sv. Anny byla postavena v letech 1887-1888 za faráře Josefa Bilčíka, jak svědčí letopočty na oltáři v kapličce: „Lev XIII.-50 let“ (tj. rok 1887) a „Frant. Josef I. 40 let“ (císařem tj. 1888) a sice na přání mnoha ctitelek sv. Anny. Od kapličky je krásný rozhled! Mše sv. se tu slouží na svátek sv. Anny.

 

Dp. katecheta P. Antonín Balcárek letos v září dovršil 50 let svého působení v Brumově. Jeho dobré zdraví mu umožňuje být v činné službě, takže ještě stále učí ve škole, káže a slouží mši svatou a zpovídá. Nechť mu Bůh dopřeje ve zdraví zde prožít ještě hodně let!

V pondělí dne 4. října 1965 jsme udělali v kostele pod podlahu několik sond i pod kazatelnou. Úspěšná byla jen mezi sloupky obou kaplí, uprostřed kostelní lodi. Pod lodí kostela jsou podélně tři řady krypt ve směru východ-západ. Nad každou řadou je – jako i stěny, klenutí z cihel. Klenutí je asi z větší části pobořené a proto r. 1895 při kladení dnešní šamotové podlahy bylo zasypáno. Dalším uvedu Nálezovou zprávu o kryptě v kostele brumovském, napsanou vdp. místoděkanem P. Františkem Matýskem z Vlachovic:

V pondělí dne 4/10 1965 objevilo se v sondě cca 150/50 cm pod dlažbou kostela cihlové zdivo směrem k jižní chrámové zdi a po vybourání asi dvou cihel (cca 21/15/7 cm) byla objevena samostatná uzavřená krypta s dvěma dětskými rakvemi. Dodatečně bylo zjištěno také zdivo cihlové směrem k presbytáři a směrem k severní boční kapli. Toto zdivo se jeví novějšího původu a je stavěno z cihly pálené na sílu 15 cm. Za ním je zásyp hlinitopísčitý se značnou dávkou kousků vápna a obsahem drobných pozůstatků kostí. Zřejmě se jedná o zásypový materiál pravděpodobně z planýrky hřbitova mezi nově postavené opěrky v r. 1895.

Také v sondě byl zjištěn stejný materiál až do hloubky 165 cm. Z horního okraje krypty do sondy vycházel šikmo vzhůru první šár cihlového klenutí původní vstupní chodby v šířce 110 cm, na opačné straně bylo původní zdivo předpokládané korespondující krypty úplně destruováno.

Bezpečnější zjištění a zaměření provedl jsem s místním zedníkem (p. Fr. Šabršulou) a administrátorem fary druhého dne odpoledne. Po rozšíření otvoru do nalezené krypty zjistili jsme, že je zbudována z cihly s cihlovou valenou klenbou nasazenou na podélných stěnách s ústupkem, takže nosná zeď tvoří pro horním okraji úzkou římsu. Na vnitřním severozápadním rohu krypty byl spatřen kvádr ze světlého pískovce, pravoúhle opracovaný o síle asi 15 cm, který přečníval ostatní zdivo dovnitř (krypty) a sloužil jako vazební kámen do obou stran kleneb. Zdivo krypty nebylo omítnuto ani uvnitř, ani zvenku. Rozsah krypty obnášel délku 280 cm, šířku 90 cm a hloubka hlinité podlahy od dlažby kostela 100 cm.

V západní stěně krypty nacházel se vstupní otvor cca 70/70 cm, jehož horní i dolní hrany vyzděny sešikmeně dovnitř krypty; otvor sloužil pro uložení rakve; dolním okrajem byl od stávající podlahy krypty (dna) asi o 20 cm nad úrovní dna. Rakev se tedy vsouvala přímo z kostela předpokládaným otvorem v dlažbě a schody pod ním od kůru v nejzazším bodě asi 135 cm od vlastní krypty vzdáleném.

Uvnitř krypty nacházely se dně dětské rakve vedle sebe v podélné ose položené z měkkého dřeva, z nichž zadní od průlomu byla do krypty dříve uložena, bylo podstatně rozpadlá, víko nezjištěno a obsah nezkoumán. Byla částečně převrácena do boku při vkládání rakve novější.

Tvarově odpovídaly obě rakve dnešním konickým typům. Pozdější, k průlomu bližší, rakev byla dobře zachovalá, víko její bylo posunuto. Jevila se jako delší než dříve popsaná. Její délka obnášela 90 cm na středních hranách. V této rakvi nebylo prakticky žádných kosterních zbytků, byl však jasně patrný sklon tam vloženého těla s jasným zvýšením hlavy, orientované západ-východ, takže nebožtík hleděl k oltáři. Nad hmotou původní podušky nacházely se vlasy kompaktně zcelené tmavohnědé barvy s mírným nádechem barvy rezavé, které podržely původní účes nad spánky dozadu za uši a přes temeno do týla, kde byly pod lebkou rovně zastřežené a podržely ohbí lebkou vyznačené. Středem lebky (na švu) mezi očima se vlasy dozadu nenápadně rozdělily ve dva celky (rozpadem lebky způsobené) Z lebeční kosti zůstala pouze bílá vápenná hmota krupičkovitého vzezření, která vlasům tvořila pojivo, a mezi zčesanými praménky nabývala žluté houbovité barvy. Dle mého úsudku jednalo se o pohřeb děvčátka asi tříletého(?). Šatečky do rakve byly zhotoveny z řídké jemné tkaniny, jejíž vazba byla čtvercová z jemné niti, otvory v ní byly pouhým okem jasně postřehnutelné, barva látky v rakvi byla tmavopopelově černá. Nebožka nesla původně na levém předpaží dětský růženec, který po ztrávení kosterních pozůstatků mírně poklesl na pozůstalou masu. Růženec byl zhotoven z bílých skleněných zrneček protáhlého kapkovitého tvaru, desátková zrna byla o něco větší, v černé barvě s kruhovými, broušenými výčnělky tvaru bradavice. Pojidlem byl měděný drát, silně zoxydovaný.

Na šatech měla nebožka přišité věnečky po celé ploše o průměru 4 cm, zhotovené z papírové hmoty (?), která se dělila na vrstvy jako lepenka. Na těchto formách byly našity nezjištěné ozdoby, přistehování nití bylo jasně patrno. – Uložení rukou nedalo se zjistiti, také jiné ozdoby nebyly shledány. Krypta neměla větracích kanálů, cihla a také v okolí zásypový materiál byl značně vlhký.

Přizvaný odborník Dr. Jan Pavelčík se nedostavil, a protože bylo nutno vzniklou sondu v dlažbě uvésti do původního stavu, skončilo se pátrání a zedník opět zazdil vybouraný otvor do krypty, vykopanou sondu zasypal a povrch dlažby upravil. Zaměření krypty k bokům kostela bylo provedeno a sice od čelných hran soklů pilířů kůrových od vlastní lodi chrámové a od prvního pilíře mezi kazatelnou z kůrem s použitím pilíře protilehlého a sice opět měřena hrana soklu čelná k presbytáři a současně čelná na osu lodi (podélná).

Bod A (mezi modrou a červenou) je vzdálen od kůrových pilířů 920 cm, k pilíři v pravo: k pilíři vlevo 150+320 cm. Zdivo krypty asi 30 cm. /nákres je uveden v Pamětní knize. pozn. přepisovatele/

Červené zdivo o síle 15 cm vzniklo r. 1895, kdy se dlažba kostela pronášela, proto krypty zasypány a použité klenební zdivo sloužilo jako opěrky mezi zásypem ke zpevnění nové dlažby. Vykopaná dlažba (mřežováno) rozsah cca 150×50 cm zásyp v sondě nebylo možno vybrati ke dnu, protože materiál sesypával se strany od kůru; snad by se dalo narazilo ve spodu na původní schodiště.

Předpokládám (P.Fr. Matýsek) že trojdílná brumovská krypta byla vybudována nově v baroku k nově rozšiřovaném kostelu v obdobném typu jako ve Val. Kloboukách na dnou pilířích o třech klenebních polích dvojmo násobených. Je snad původní gotická krypta blíže k hlavnímu oltáři? Nebo byla snad původní gotická krypta upravována v renesanci nebo v baroku? Zvláštností brumovské krypty dle mého odhadu byly nově přidané boční krypty při hlavním vstupu v lodi, z nichž jedna právě byla zjištěna. Otvor pro vnešení rakve (pro jednu rakev dospělého nebožtíka) byl zazděn cihlou bez malty z chrámového přístupu (vyložen), proto cihlová vyplň je uvnitř krypty nesouměrně vysunuta a zachovává daný sklon. Rakev se tedy vnášela otvorem v lodi po několika schůdcích, délka schodiště by stačila 135 cm, kdy vlastní otvor byl by zakryt kamenem v přibližných rozměrech 100×110 cm.

Druhá (severní) strana byla zrcadlem právě popsané krypty. Měla samostatný vchod souměrně uloženy. Mezi nimi byl by třetí vchod podobně zabezpečený, který vyžadoval délky schodiště nejméně 300 až 435 cm, takže vzniklo schodiště velmi pohodlné. Šířka hlavního schodiště asi 110 cm. Ostatně není vyloučeno, že vstup do vlastní hlavní krypty byl kratší (300 cm) a obě šlopy musely být dodatečně předsunuty až při založení přídavných krypt. Ke konečnému závěru lze dojít až po prostudování literatury.

Tož to je nálezová zpráva vdp. P Františka Matýska.

 

V březnu byla zakoupena za 1.500 Kč v obchodě Klenoty, prodejna starožitností, Praha . Václ. nám. 60., pěkná monstrance. Je novějšího původu, celostříbrná, dobře zlacená, 53 cm vysoká, nohu má oválnou, šestilistou, kolem schránky jsou 4 evangelisté, zdobená je českými granáty. Dolů jsou čeští světci: sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Jan Nepomucký a sv. Cyril a Metoděj. Prý byla nalezena a zapomenuta na nádraží v úschovně. Pravděpodobně byla ukradena, zloděj byl zajištěn a už si ji nemohl vyzvednout. Měla jít do dražby ztrát a nálezů, ale byla pak dána do prodeje ve Starožitnostech. Kdyby se snad později našel pravý majitel této monstrance, po proplacení zaplacené částky byla by mu farním úřadem v Brumově vrácena.

V roce 1965 bylo ve farním kostele sezdáno 38 párů snoubenců, pokřtěny byly 103 děti a pohřbeno bylo 45 farníků.

Sv. přijímání podáno 15.000.

V neděli dne 14. listopadu oznámil jsem v kostele, že z rozhodnutí státních úřadů a z nařízení kapitulní konsistoře byl jsem od 1. prosince jmenován administrátorem ve Slušovicích a slušovický administrátor P. Alois Kaňovský je ustanoven pro Brumov. Narodil se dne 25. listopadu 1911 v Popovicích u Uh. Hradiště a na kněze byl vysvěcen r. 1940. Kéž Bůh žehná jeho práci na tomto novém jeho působišti!

V Brumově dne 3. února 1966  Antonín Vrzalík, administrátor.

1966

V neděli dne 14. listopadu 1965 oznámil otec Antonín Vrzalík v kostele, že z rozhodnutí státních úřadů a z nařízení kapitulní konsistoře byl od 1. prosince jmenován administrátorem ve Slušovicích a slušovický administrátor P. Alois Kaňovský je ustanoven pro Brumov. Narodil se dne 25. listopadu 1911 v Popovicích u Uh. Hradiště a na kněze byl vysvěcen r. 1940. Kéž Bůh žehná jeho práci na tomto novém jeho působišti!

Přestěhování podle výše uvedeného dekretu bylo o něco odloženo, poněvadž byla sněžná zima a silnice byly pro závěje nesjízdné. Uskutečnilo se ve středu 9. února 1966, kdy se nový administrátor Alois Kaňovský nastěhoval. Před tím působil 14 roků ve Slušovicích. V Brumově se představil věřícím až při nedělních bohoslužbách 13. 2. 1966 při promluvě krátkým rozborem pozdravu „Pán s vámi!“ V něm připomenul obsah tohoto pozdravu, že nejvhodnějším, co může kněz – duchovní správce svým farníkům přát je, aby sám Kristus Pán byl s nimi, v jejich srdcích svou milostí: v jejich každodenním zaměstnání je sílil a všem jejich ušlechtilým snahám žehnal.

Rok 1966 byl „Stojanův rok“, zaměřený na oživení a prohloubení víry (Velehrad) a úcty k Panně Marii (Sv. Hostýn). Proto

1.Májová čtení byla o Sluhovi Božím arcibiskupovi Stojanovi dle jeho životopisu od preláta dra Cinka, který byl zpracován v rozsahu 31 čtení.

  1. Obvyklá pouť na Sv. Hostýn se uskutečnila v neděli 8. května (neděle IV. po velikonocích), kdy se tam také zahajuje poutní sezona. Účast: 2 autobusy poutníků a vlakem asi 30 osob.
  2. První přijímání dětí z farnosti (95 dětí) bylo v neděli na Nejsv. Trojici 5. června. Promluvu k nim měl dp. Ant, Balcárek.
  3. Slavnost Božího Těla se konala v kostele v neděli 12. června. Začala v 1/2 10 hod slavnou mší sv. a po ní byl průvod se svátostí oltářní k bočním oltářům v kapli bylnické a brumovské. Velký počet družiček tvořil průvod a jiná mládež špalír. Věřící byli v lavicích. Zpěvné vložky zpívali kostelní zpěváci.
  4. Nedostatku modlitebních knížek „Božích cest“ se odpomáhalo opravou starých. V počtu 98 kusů jich opravil knihař z Bílovic, jednotlivé opravy vyřizuje knihař z Val. Klobouk.
  5. Požárníci z Bylnice oslavili v neděli 17. července 70. výročí založení sboru společnou účastí na děkovné mši sv. a odpoledne zdařilou zahradní slavností, která začala požárním cvičením.
  6. Účast na pouti na Provodově v neděli 7. srpna byla letos malá. Z rozhodnutí MěNV v Brumově a po dohodě s farním úřadem byla ten den pracovní neděle – žnová – a k tomu byla deštivá.
  7. Poslední srpnovou neděli jsou rodiče upozornění, že na počátku škol. roku je nutno děti přihlašovat do náboženství a že přihlášky podepsané oběma rodiči přijímá ředitelství školy jen do 8. září.
  8. Slavnost sv. Václava, patrona našeho kostela a celé farnosti jsme oslavili slavnou mší sv. s asistencí, při níž slavnostním kazatelem byl dp. František Ďulík, kněz pražské diecéze v důchodu, trávící svou dovolenou ve Štítné n. Vl. Po odpoledním „Te Deum“ byla družná beseda několika kněží z děkanátu na faře.
  9. V druhém pololetí prováděl MěNV přes Brumov nové elektrické osvětlení – výbojkové. Postarali jsme se, aby toto osvětlení bylo provedeno také po kostelu. Brigádnicky byla vykopána trasa podél schodiště ke kostelu pro položení káblu k novému elektric. osvětlení jak schodiště tak prostoru před kostelem. Tři nové lampy začaly ponejprv svítit dne 25.1.1967.
  10. O vánocích jsme svátek Narození Páně oslavili obvykle, ale tak, že „půlnoční“ nebyla. Byla v 5 hodin „jitřní“ v 8 hod. ranní a v 10.30 hod. slavná s kázáním. Kostel. pěvecký sbor zpíval „Marhulovou mši koledovou“ – druhou.
  11. Běžný rok jsme zakončili takto: ve 4 hod. odpol. byla mše sv. děkovná s připomínkou za ty, kteří tohoto roku ve farnosti zemřeli, pak „Te Deum“ a závěrem byla přečtena výroční zpráva o pohybu obyvatel a zpráva pastorační a finanční.

V tomto roce bylo v kostele sezdáno 28 manželských párů a 8 delegováno jinam, celkem 36 manželských dvojic. Pokřtěno 118 dětí, z nich 70 chlapců a 48 děvčat. Pohřbeno bylo 41 osob, z nich 16 bez zaopatření. Sv. přijímání bylo 14.100. Finanční zpráva je vyčíslena v pokladním deníku a týká se příjmů a vydání řád. hospodaření. V rámci mimořádného hospodaření byl do sakristie pořízen zcela nový nábytek z jasanového dřeva a to: 1. příborníková sestava kasetového typu ze 6 částí za 12.026.- Kč, 2. třídílná skříň: 3.155.- 3. čalounění: 600.-Kč, 4.úprava dlažby.219.-kč. Celkem 16.000.-Kč. Vše bylo hotové k vánocům 1966. Prováděl: Valašský dřevoprůmysl, výrob. družstvo Štěpán, ved. Fr. Zimáček.

1967

Nový rok jsme zahájili prosbou: Kéž je pro každého z nás rokem šťastným a požehnaným, kéž ho všichni prožíváme v míru, ve zdraví a spokojenosti, v milosti Boží. Obvyklé náboženské projevy v něm probíhaly jako v roce minulém. Tak to byla tradiční mariánská pouť na Sv. Hostýně, která se konala v neděli 23.4. Účast byla menší, neboť časově byla skoro a bylo chladno. Mariánská četba při májových pobožnostech byla z knížky: Duch Svatý a Panna Maria od dra Františka Koláře. U příležitosti 50. zjevení Panny Marie ve Fatimě (13.5.1917) jsme připomněli, že toho dne navštívil toto portugalské poutní místo sám Svatý Otec Pavel VI. Boží tělová slavnost byla opět v kostele v neděli 28.5. za četné účasti věřících a 115 družiček. První sv. přijímání bylo 11.6. a bylo 91 prvokomunikautů.

V pátek 30. června dožil se dp. rada P. Ant. Balcárek 80 roků svého života. V předvečer narozenin – na svátek apoštolů Petra a Pavla – sloužil jubilant děkovnou mši za asistence kněží. při níž slavnostní proslov měl jeho bývalý žák dp. P. Kajetán Hořák, rodák z Bylnice. Vděčnost farníků k jubilantovi se projevila i velkou účastí na bohoslužbách, neboť za 52 roky jeho katechetství v Brumově mohl každý z nich si říct: „to jubiluje můj katecheta“. Slavností rámec tomuto jubileu dali naši kostelní zpěváci jak v kostele tak i na faře.

Brumovská pouť a hody byla v neděli před 28. zářím, kdy jsme slavili svátek patrona našeho kostela sv. Václava. Při slavné mši sv. s asistencí kázal dp. P. František Ďulík, důchodce z Prahy, přechodně bydlící ve Štítné. Probíhala při ní první sbírka na pořízení nových lavic v kostele. O nutnosti pořízení byli farníci obeznámeni v hlášení v neděli před poutí. Zdůraznilo se, lavice jsou ve velmi chatrném stavu, jsou rozvyklané, staré a nevzhledné a že opravený kostel volá po lavicích nových, stejně tak touha všech věrných farníků.Už se podniklo mnoho pokusů na jejich pořízení, poslední brzy po válce, ale všechny ztroskotaly. Tak např. záznam farní kroniky r. 1948 mluví o pořízení 49 m3 kulatiny dřeva, které bylo pořezáno na desky, uloženo u kostela kterého v tomto roce už není. A tak farní úřad v červenci podal žádost Kapitulní konsistoři o zařazení do plánu oprav na rok 1968-69 pořízení nových chrámových lavic. A když dostal souhlas ke konání kostelních sbírek, zadal zhotovení nových lavic výrobnímu družstvu Valaš. dřevoprůmyslu, stolářské provozovně ve Štěpáně. Od svatováclavské pouti se na tuto plánovanou akci začalo šetřit.

V září a říjnu MěNV prováděl oplocení severní a východní části hřbitova drátěným plotem. Úprava nerovného terénu a postaveni sloupku počítá s brigádnickou výpomocí. Tak to bylo hlášeno v kostele a výzvě k pracovní výpomoci uposlechlo mnoho ochotných pracovníků – brigádníků.

Bolestně byli věřící vzrušeni zprávou, která byla hlášena v kostele 10.12., že neznámí chuligáni porušili dvéře a okna kapličky sv. Anny nad Brumovem. Skrze dvéře a okna stříleli do kaple jakousi kulovnicí, porušili dvéře, okenní tabule byly z velké části rozbité, nebo měly v sobě otvory. Byla způsobena škoda, ale víc: byl to vandalismus, pro věřící urážka nábož. citu. A už se to v tomto roce stalo podruhé. Dává se výstraha, že když by se to snad ještě přihodilo, předá se to VB k vyšetření a potrestání.

Poslední den v tomto roce byla neděle. Ukončení roku jsme oslavili odpoledne o 1/2  3 hod. děkovnou pobožností – bohoslužba slova – v níž byla krátká četba z Písma, kázání, Te Deum a svátostné požehnání. Závěrem byla přečtena výroční zpráva o pohybu obyvatel, pak zpráva pastorační a finanční. V kostele bylo sezdáno 32 manžel. párů, k sňatku jinam bylo delegováno 6 párů, takže v tomto roce uzavřelo manželství 38 dvojic. Pokřtěno bylo 91 dětí a pohřbeno 42 farníků. Sv. přijímání bylo podáno 14 420. Řádné hospodaření pěkně vyšlo dle rozpočtu s malým přebytkem (4.265,- Kčs), který je na běž. účtu v místní spořitelně. Mimořádné hospodaření má potěšitelný příjem 49.294,-Kčs, který je součtem sbírek, darů a šetření na nové lavice.

1968

Nový rok byl zahájen mírovým poselstvím Sv. Otce Pavla VI. Četla se jeho výzva k světovému míru. Rok 1968 je v naší farnosti zapsán jako rok Alexandra Dubčeka, který razil heslo „socialismus s lidskou tváří“, kdy mělo dojíti k nápravě chyb, které způsobila tvrdost režimu v otázce náboženského přesvědčení věřících a zvláště představitelů církve. Ozývá se to z pastýřského listu olomouckého Ordinariátu, který se četl v neděli 31. března: s požadavky věřících po náboženské svobodě v naší vlasti. Veřejně se mluví o rehabilitaci, tj. o vrácení cti a také náhrady škody těm, kterým neoprávněně tak či onak bylo ublíženo. Nastává proces obnovy na poli demokratisačním i náboženském. Buduje se „Dílo konciliové obnovy“ (DKO) a na výzvu pražského ordinariátu i v naší farnosti se sehnalo mnoho archů podpisů k podpoření jednání pražského arcibiskupa v úspěšné dosažení požadovaného cíle. Archy byly poslány do Prahy na biskupství. Tohoto roku arcidiecézní komise liturgická v Olomouci vydala větší náklad kancionálů „Boží cesta“,  kterých se v naší farnosti vydalo 800 kusů.

Uvolnění tj. větší náboženskou svobodu jsme pocítili: 1) o slavnosti Božího Těla. Ta se konala po 9.tileté přestávce opět na náměstí u čtyř oltářů, k nimž se šlo průvodem s velebnou Svátostí pod baldachýnem s doprovodem hudby a kostel. zpěváků. Ke zvýšení lesku této eucharistické slavnosti přispěly družičky svým velkým počtem a požárníci farnosti. Tito také udržovali pořádek pro zabezpečení provozu přes náměstí, jak na to velmi tlačily nadřízené úřady, zvláště velitelství VB ve Val. Kloboukách. Průběh slavnosti byl velmi pěkný a zdařilý. 2) při příležitosti přihlašování dětí do výuky náboženské. Rodiče své dítky přihlašovali ne na ředitelství škol, ale přímo na farním úřadě, jak také ten postup je na místě, neboť náboženskou výuku má zařizovat náboženská instituce.

Nemile všechny farníky překvapila zpráva, že v sobotu 21. září 1968 zemřel v Lukově u Zlína dp. P. Frant. Půček, arcib. rada a bývalý farář nedašovský, který v roce 1952 působil i v Brumově. Jeho pohřbu v Nedašově 24.9. se zúčastnili i četní naši farníci. Padesáté trvání naší republiky bylo připomenuto i v kostele tím, že po mši sv. bylo děkovné „Te Deum“ a zazpívali jsme stát. hymny. V předvečer výročí se slavnostně čtvrť hodiny vyzvánělo.

(vložit foto ruiny kříže)

Bolestně se všech věřících dotkla zpráva, že kamenný kříž u silnice k Návojné je v rozvalinách. Stalo se to v noci ze soboty 16.11. na neděli 17.11. Zbyl jen podstavec se střední porušenou částí s letopočtem 1857. Kříž byl z pískovce a byl už velmi zvětralý, takže pádem se horní část úplně roztříštila. Věc byla dána VB k vyšetření, ale far. úřad nikdy nedostal výsledek šetření. Jen podle stop těžkého nákladního auta v terénu před křížem a kolem něho se soudí, že z hlavní silnice tam až ke kříži zajelo těžké auto, které pří couvání za tmy narazilo do kříže a tak jej vyvrátilo. Náhodně? Svévolně? Jeho obnovení je zadáno sochaři Janu Bařinkovi z Brna.

Brumovská pouť svatováclavská měla letos jiného slavnostního kazatele. Byl jim dp. P. Alois Fojtů, dominikám m.s. z Val. Klobouk, který v poslení chvíli nahradil nemocného P. Františka Ďulíka. K svátku sv. Václava obdržel farní úřad pozoruhodný dar 10 zahradních laviček á 220,- Kč. Dar je od JZD – Brumov, přidružená výroba při příležitosti prvního vysvěcení této pobočky, jako parková výzdoba okolí chrámu Páně (i hřbitova) a mají našim farníkům sloužit k svátečnímu odpočinku.

I přesto, že farní úřad dostal od nadřízených úřadů (kapitulní konsistoře a ONV – církevní oddělení) povolení, že se pořízení nových kostelních lavic zařazuje do plánu r. 1968, k provedení nedošlo. Dřevařský podnik – stolařská provozovna ve Štěpáně  – pracovali přípravně: sváželi modřínové dřevo a ve své sušičce je sušili. A farní úřad zase sháněl peníze, takže k 31.12. stav všech sbírek a darů činil 119.393,- Kč. Z toho výrobnímu podniku posláno zálohou 79.119,- Kč na materiál a ostatek 40.274,-Kč uložen na běž. účet mimořádného hospodaření.

V kostele bylo sezdáno 37 manželských dvojic a k tomu 5 delegováno jinam, celkem bylo 42 svateb, pokřtěno 86 dětí a pohřbeno 51 farníků. Svatých přijímání podáno 13.620.

1969

Na tento rok připadá 1.100 výročí smrti sv. Cyrila-Konstantina (+14.2.869 v Římě). Do tohoto jubilea nás uvedl pastýřský list, který se v kostele četl 5. ledna jako zahájení roku víry: ať víru CM prohloubíme a ať ji osvědčujeme skutky. Hned v I. pololetí tohoto roku se uskutečnily dvě poutě na Velehrad. 14.2. byla první pouť – kněží olomoucké arcidiecéze a druhá byla v sobotu 24.5 – v rámci děkanské pouti děkanátu Val. Klobouky jako pouť našich věřících v počtu 300 osob s hudbou, 4 autobusy, vlakem a osobními auty. Účastníci v počtu asi 3 000 věřících naplnili basiliku, kde v 10. hod. byla slavná mše sv. Celebroval děkan Josef Pechanec za asistence kněží slavičinska a brumovska. Slavnostní kázání pronesl dp. Josef Drozd z Újezda.

Vrcholem oslav CM roku víry bylo putování ostatků sv. Cyrila po naší arcidiecézi. Když procházely naším děkanstvím, vyšly z Val. Klobouk do Nedašova, z odtamtud v úterý 23.9. v 1/2 6 hod večer se dostaly k nám. Před farou byly uvítány a v průvodu s hudbou byly uvedeny do kostela, kde byla slavnostní mše sv. s kázáním dp. P. Frant. Ďulíka. I když to byl všední den, kostel byl plný věřících. Slavnostní ráz zvýšili požárníci a velký počet družiček. Ostatky biskupa sv. Cyrila byly tu ještě druhý den ve středu až do 5. hod večer a po sv. požehnání za hlaholu zvonu byly odvezeny do Štítné n. Vl.

K uctění sv. Cyrila v jeho jubilejním roce směřovaly i májové pobožnosti s četbou !Myšlenky z díla sv. Cyrila a Metoděje u nás a u ostatních Slovanů“, a též zdařilá slavnost Božího Těla, konaná v neděli 8. června opět na náměstí u čtyř oltářů. O neděli později byla slavnost I. sv. přijímání v počtu 94 dětí.

Ve čtvrtek 19. června 1969 zemřel po dlouhé a vleklé nemoci dp. P. Bohumil Durčík, kněz řádu salesiánů, rodák z Brumova. Jeho pohřeb byl 24. června z jeho rodného domu čp. 112 o 3. hod. odpol. Po zádušní mši sv. byl uložen do oddělení kněží na našem hřbitově. Pohřbu se zúčastnilo asi 30 kněží, z toho 20 salesiánů a velké množství věřících, kteří svou účastí ukázali, že si kněží váží a že se jich bolestně dotkla skutečnost, že P. Bohuš už není mezi živými. Pohoštění hudebníků, požárníků a družiček včetně kněží bylo v závodním klubu MEZ-Brumov.

Nové lavice. Snaha, aby náš kostel měl nové lavice, je moc stará. Plánováním byla zachycena už od roku 1943, ale uskutečnila se až po 26 letech, konečným datem 5. prosinec 1969. Tímto dnem náš kostel vlastní pěkné, ba velmi pěkné lavice z modřínového dřeva, dubem vykládané, lavice vkusné a praktické, které velmi přispěly k okrase našeho kostela. Jsou také chvályhodnou visitkou podniku, který je dělal, tj. stolářskému družstvu provozovně ve Štěpáně, všem jeho zaměstnancům, především však vedoucímu podniku Františku Zimáčkovi, který starosti s tím spojené umělecky spojil s odbornými znalostmi stolářskými. Lavice byly vyrobeny a položeny ve dvou etapách (jedna část do sv. Václava, druhá do vánoc) a všech je 58 kusů v celkové hodnotě 225.800 Kč. Před položením lavic malíři vymalovali sakristii, provedli obrovnávku kostela a natřeli mřížku, vše v ceně 2.130 Kč.

V tomto roce byly také obnoveny dvě kamenné sochy: socha sv. Gottharda v parku na náměstí a socha sv. Jana Nepom. v Brumově pod „Kopanicama“ a znovu postaven kamenný kříž za Brumovem směrem k Návojné. Renovaci prováděl sochař Jan Bařinka, rodák z Popova, t.č. v Brně. Celkový náklad byl 9.900 Kč. Největší obtíže s obnovením rozbitého litinového korpusu na tento kříž (sváření a pokrytí elektrolitem), což bylo provedeno jistým ochotníkem v místním podniku MEZ Brumov.

Bylo sezdáno 44 manžel. párů, 9 jich bylo delegováno jinam, celkem bylo 53 svateb, poktěno 110 dětí, pohřbeno 50 farníků. Svatých přijímání podáno 13.260. Máme-li na mysli také účast na poutích (letos v roce víry: Velehrad, Hostýn a Provodov), kde naši poutníci také přijímali, tak počet sv. přijímán l jako loni.

1970

Co jsme v roce 1968 zaznamenali jako uvolňování tlaku na náboženský život, vedoucí k částečné náboženské svobodě, to všechno bylo v roce 1970 smazáno a uvedeno do stavu před rokem 1968. Katolické noviny (75 výtisků) už od počátku roku hromadně na farní úřad nedošly a po nadiktované úpravě ve věci odebírání byl počet výtisků snížen na 50 kusů (kromě těch, kterým dříve docházely poštou). Napřed byly expedovány farním úřadem, později jejich expedici převzala PNS: poštovní novinová služba.  2) Přihlašování dětí do náboženství se dělo způsobem dřívějším: tedy přihlášky se odevzdávaly na ředitelství školy  a ne na far. úřadě.

3) Slavnost Božího Těla zůstala zatím nedotčena. Opět se konala na náměstí v neděli 31. května, včetně hudby, družiček a požárníků a za pěkné účasti věřících. Ale žádost o souhlas k jejímu konání se vyřizovala velmi svízelně. Nestačil MěNV, musely být k tomu přibrány instance vyšší a pořád byla zdůrazňována jen důležitost silnice přes Brumov  jako silnice I. třídy, která měla tutéž  a stejnou důležitost, jako v roce nábož. uvolnění.

Nábožensky byl tento rok zaměřen na kněze – mučedníka bl. Jana Sarkandra.  V několika kázáních o nedělích v dubnu a březnu byli věřící znovu obeznámeni s životem a smrtí tohoto holešovského faráře. V uvedené měsíce putovaly ostatky tohoto světce naší diecézí a do naší farnosti se dostaly v neděli 26. dubna. Byly vystaveny na postaveném trůně před oltářem k veřejnému uctění: účastí na slavné mši sv. a po mši políbením. Kromě toho na výzvu z Olomouce uskutečnil se v neděli 14. června autobusový poutní zájezd z Brumova i z Bylnice (dva autobusy) do Olomouce – Sarkandrovky a do chrámu sv. Michala k hrobu světce – mučedníka a tam si vyprosit jeho ochranu. Pouť byla spojena s prohlídkou památností města Olomouce a odbočkou na pouť na Sv. Kopeček.

Svátek sv. Anny připadl letos na neděli. Proto odpoledně byla v kapli sv. Anny nad Brumovem svatoannenská pouť: bohoslužba slova s kázáním a po pobožnosti sousedská beseda na kopci s hudbou a občerstvením. Režii měl hospodář pan Frant. Křek. Pro příznivé počasí byla účast pěkná.

Pohřeb pana rady P. Antonína Balcárka, katechety. Zemřel v pondělí 5. října 1970 ve stáří 83 let. V Brumově nastoupil jako katecheta v roce 1915 a působil zde nepřetržitě 55 roků. Učil ve škole náboženství a vypomáhal v duchovní správě do svých 80 let. Z dalších 3 roků byl v důchodu jen jeden rok. Pohřeb měl ve čtvrtek 8. října ve 3 hod. odpol. za velké účasti věřících, včetně požárníků a družiček a asi 28 kněží. Pochovával dp. děkan P. Josef Pechanec za asistence kněží. Promluvu nad rakví měl dp. P. Kajetán Hořák, adm. v Budišově na Budiš. – rodák z Bylnice. Odpočívá na našem hřbitově v místě kněž, hrobů. U jeho hrobu byl postaven pěkný pomník nákladem zhruba 9.000,-Kč. Úhrada byla kryta polovicí z darů věřících a polovicí od sestry zemřelého.

Na podzim tohoto roku postavil MěNV kamennou zeď podél úvozu od brány schodiště k bráně hřbitova, na místě staré zdi, která byla už v rozpadu. Naši brigádníci pomohli v přísunu kamene. Zeď je zakončena vkusným trubkovým oplocením, které spolu se zdí hradil národní výbor. Spravuje hřbitov, tudíž upravil i hlavní přístupovou cestu k němu. Z našich hlavních prací připomínám:

do kostel. lavic se daly nové polštáře na sedění od družstva čalouníků z Uh. Brodu v ceně 9.900,-Kč

pořídila se ambona (nízká kazatelna) od stolářské provozovny ve Štěpáně: 2.045,-

za varhanami k věži do výklenku se vložila rámová přepážka a zasklena, vše z podniku ze Štěpána: 2.315,-

V kostele bylo 47 svateb a jinam delegovány 2, celkem 49 sňatků, pokřtěno bylo 124 dětí a zemřelo 45 farníků. Svatých přijímání bylo podáno 14.320.

1971

Rok 1971 byl vyhlášen jako „Stojanův rok“. V něm bylo vše zaměřeno na posilu a povzbuzení ve víře, což vyvrcholilo udílením svátosti biřmování. Stavebně: úpravou terénu před kostelem a určitou úpravou uvnitř fary, a hospodářských budov.

Hned na počátku tohoto roku (31.1.) se uskutečnil autobusový zájezd do Popovic u Uh. Hradiště: 3 autobusy. Prohlédli jsme si tam pozoruhodný a mechanický betlem v kostele a „Pobomáků“ soukromé museum slováckých krojů. Odnášeli jsme si příjemný zážitek.

V rámci Stojanova roku jsme též pamatovali na započatou opravu katedrály sv. Václava v Olomouci a sbírkou dne 25.4. jsme na tuto opravu přispěli obnosem 3.606 Kč.

Šetřením a několika sbírkami během roku doplňovali jsme fond na úpravu terénu před kostelem, hlavně na položení dlaždiček.

V mariánském měsíci květnu se konaly obvyklé májové pobožnosti, při nichž jako náboženská četba se četlo“ „Hořící keř“, tj. životopis papeže Pia X. Hned na počátku měsíce se konala (9.5.) tradiční pouť na Sv. Hostýn: tři autobusy poutníků (150 osob) a dvě osoby pěšky.

Na fotografii ukázka, jak vypadal „mariánský oltář“ v Brumově.

Práce na úpravě terénu před kostelem se začaly v pondělí 24.5. a pokračovaly celý týden. Napřed se dělaly betonové podklady pod ohradníky, ukládání ohradníků a betonové podklady pro teratzové schody, které dělal kameník z Bylnice pan Lysák. Na pracovišti bylo denně: dopoledne 6-9 pracovníků, odpoledně 19-22 pracovníků. Vše šlo hladce a úspěšně. Udělala se základní část. Později se urovnal terén pro dláždění, rozvezl se písek pod dlaždice a pak se příležitostně dláždilo. Dlaždice jsou dovezeny v Bílovic u Uh. Hradiště – z tamější výrobny. Počet m2 dlaždic nám udal stavební technik Pavlík, zaměstnanec MěNv, který také plánoval celou tuto akci úpravy a provedl její technickou dokumentaci. Plán realisoval, celou stavbu řídil a sám se do práce zapojil náš obětavý mistr Frant. Šabršula.

Slavnost Božího Těla se ve Stojanově roce  konal opět v kostele. Bylo ji sice možno vykonat kolem kostela, ale my jsme měli v tu dobu prostor kolem kostela jedním, velikým a nedokončeným pracovištěm terénní úpravy a tak se vše odbylo v kostele dne 13. června – a také pršelo. V neděli předtím 6. června bylo I. sv. přijímání dětí 3. ročníku v počtu 102.

Udílení svátosti biřmování se plánuje na 3. října, na neděli po svátku sv. Václava – patrona kostela. Předběžná příprava se začala na svátky svatodušní 30. května promluvou: „Působení Ducha sv. v církvi a v nás“. V další neděle se probralo šest svatých pravd základních. Rozdaly se přihlášky k biřmování a zjistilo se, že je o tuto svátost velký zájem. Jeden tisíc blanketů přihlášek nestačilo. Bezprostřední příprava začala 4 neděle před biřmováním. V té době biřmovanci docházeli do kostela na povinně poučení o biřmování. Každý biřmovanec dostal jeden list textu psané přípravy k biřmování k domácímu opakování. Pro biřmovance ze Štěpána a ze Sidonie bylo v těchto obcích povinné poučení o biřmování ve smluveném domě.

Pamatovalo se i na zevnější úpravu prostředí ke kostelu. Brigáda žen natřela zelenou barvou drátěný plot před farou, plot i zábradlí schodiště až k vstupní bráně a ještě se urovnal terén ohraničený okrajníky jako budoucí zelené parčíkové plochy.

Asi měsíc před biřmováním byl před kostelem poblíž bočních vchodů vystaven abecední seznam všech biřmovanců (dvě tabule), aby se s ním každý biřmovanec obeznámil a poznal, do kterého „kola“ patří. Budou 4 kola, dvě dopoledne a dvě odpoledne v počtu 1247 biřmovanců. V neděli před biřmováním byly dány poslední pokyny k příjezdu světitelů: kapit. vikáře Josefa Vrany a jeho pomocníka pana kanovníka dp. Otakara Trtílka. V neděli 3. října o 1/2 8 hod. dopol. přijeli. Před farou je vyčkávala skupinka kněží, ministranti a družičky. V průvodu vedli oba světitele po schodišti před kostel, kde je očekávala spousta věřících s hudbou, která hrála píseň „Bože, cos ráčil“, kterou hráli i tomu průvodu od fary. Slavnostní přivítání bylo ovšem až před kostelem: slovy administrátora a vhodnou básničkou dvou družiček. Potom kapit. vikář obdržel kropáč se svěcenou vodou a vešel do chrámu, aby pokropil biřmovance a jejich kmotry, kteří tvořili I. kolo pro biřmování.

Rozvrh slavnosti biřmování

Mše sv. o 1/2 7 ranní pro nebiřmovance, kázání nebylo.

Mše sv. o 8. hod +za biřmovance a jejich kmotry, celebroval světitel.  I. kolo : biřmoval kapit. vikář Josef Vrana, kázal P. Voj. Král, děkan

Mše sv. 10.30 hod. +za biřmovance a jejich kmotry, celebroval světitel. II. kolo: biřmoval kanovník Otakar trtílek, kázal P. Vojt. Král, děkan

Mše sv. 14.30 hod. +za biřmovance a jejich kmotry, celebroval administrátor. III. kolo: biřmoval kanovník Otakar Trtílek, kázal P. Josef Pechanec, děkan

Mše sv. 17.00 hod. +za biřmovance a jejich kmotry, celebroval P. Kajetán Hořák, rodák. IV. kolo: biřmoval kap. vikář Jos. Vrana, kázal P. Jak. Hořák, administrátor.

Je to beze sporu, že biřmování bylo u nás pěkným a chvály hodným projevem duchovního života. K biřmování přistoupilo 1232 biřmovanců. 17 se jich nedostavilo(cizí).

Budovatelské podnikání vyjádřeno v korunách:

Znovu postavení kamen. kříže, oprava sochy sv. Gottharda a sv. Jana Nepomuckého stálo částku 9.900Kč. (Jan Bařinka, sochař)

Úprava terénu kolem kostela: cementové dlaždičky s dovozem z Bílovic, za písek, cement, teratzové schody, zábradlí po bocích schodiště před kostelem s nátěrem vše 26.748,-Kč.

Ve farní budově: všechna zevnější okna natřena, upravena kaplánka, tj. světnice po panu radovi Balcárkovi: malba, nová podlaha, doplněna elektroinstalace atd. V přízemí fary natřeny všechny dvéře. Na hospodářské budově na dvoře provedena nová omítka, pořízeny nové okapové roury, z kůlny zhotovena garáž na osobní auto, garáž vyomítána. Vše pod tímto bodem „3“ stálo 10.393,-Kč. Vše zednické prováděl mistr zedník Frant. Šabršula.

Pořídila se sedilia (sedačky v presbytáři) a upravil se spodek chrámového zábradlí pod chorou stolář. obložením, oboji od stolář. podniku ve Štěpáně v ceně 2. 908,-Kč.

Z pohybu obyvatelstva se zaznamenává: v naší farnosti bylo 46 svateb, z toho 3 jinde, pokřtěno bylo 105 dětí a na hřbitově jsme se rozloučili s 45 zemřelými farníky. Svatých přijímání bylo 14.900. Měli jsme v  tomto roce mnoho důvodů k slavnému díkučinění na jeho sklonku „Te Deum“ především Pánu Bohu a skrze něho všem šlechetným dárcům, obětavým pracovníkům a též všem kostelním zaměstnancům atd, že vše tak dobře dopadlo.

 

Použít foto z diskety: oltář s P. Marií,

z biřmování portrét biskupa

1972

Na tento rok bylo naplánováno pořízení dvou nových zvonů v celkové váze 740 kg, jako náhradou za ty, které byly koncem poslední války rekvírovány. Ale už v druhé polovici tohoto roku bylo patrno, že k lití zvonů nedojde. Totiž při odlévání zvonů (jiných) v Halenkově praskl tavící kelímek a tavící pec se stala neschopnou provozu. Mistr zvonař Josef Tkadlec se omlouvá, že pro havarijní stav pece k zhotovení našich zvonů opravdu v 1972 nedojde, ale že rozdělanou práci chce provést a dokončit v roce příštím. Proto se farní úřad zaměřil na shánění financí, takže na běžném účtu se octnul obnos Kčs 107 831,-. Z toho se vydalo na potřebný kov: měď a cín 36 196,30Kč a na zařízení pro elektric. pohon se odeslala záloha ve výši 20 000,-Kčs. Na běžném účtu zbývá hotovost 51 635,-Kčs.

Výroční zpráva far. úřadu za tento rok mluví, že v našem kostele si podalo ruku k společnému životu 37 párů snoubenců a jinde 5, celkem bylo 42 svateb. Bylo pokřtěno 100 dětí a zemřelo 63 farníků. Bylo podáno 15 150 sv. přijímání.

Dne 30.4. se uskutečnila pouť na Sv. Hostýn: poutní zájezd tří autobusů, s cílem Bystřice pod Host. Pak se použilo místní autobusové linky na Hostýn a zpět. Byla i pěší malá skupinka (2 dospělí a 6 mladých z Návojné, ale konali cestu jen tam). Májové pobožnosti byly denně a četla se knížka „Život Panny Marie“. První sv. přijímání bylo 11. června a bylo 91 provokomunikantů.

Eucharistická slavnost Božího Těla byla v kostele a byla dvě zastavení po způsobu z loňska. Upustilo se od průvodu s Nejsv. svátostí kolem kostela z důvodů praktických: venku se průvod nemůže rozvinout pro zatáčky věřící na sebe nevidí, je obtížné jednotně zpívat a to se ani nemyslí na postavení patřičného oltáře. 6. srpna byla tradiční provodovská pouť. Z farnosti odjely 3 autobusy poutníků.

Letos o vánocích se zavádí nový pořad služeb Božích. Nebude jitřní, jak bývala na Hod Boží v 5 hod. ráno, ale jako první mše sv. vánoční bude „večerní“ na Štědrý večer o 1/2 10 hod. večer, druhá mše sv. „ranní“ normálně v 8 hod. a třetí slavná jako velká opět normálně v 10.30 hod.

1973

Uprázdněný biskupský stolec naší arcidiecéze má konečně nového pastýře. Metropolitní kapitula u sv. Václava a kapit. konsistoř oznamují, že Sv. Otec Pavel VI. se souhlasem vlády naší republiky jmenoval nejd. Otce kapitul. vikáře a kanovníka Msgra Josefa Vranu biskupem a administrátorem apoštolským olomouc. arcidiecéze.

Biskupské svěcení bylo v neděli 4. března 1973 v 10 hod. v metropolitním chrámu sv. Václava v Olomouci. Světitelem byl J.E. nejd. Otec arcibiskup Msgre Agostino Casaroli z Říma, zástupce sv. Stolce a naši biskupové. Další neděli se četl pastýřský list nového biskupa, že půjde ve stopách arcibiskupa Stojana.

V tomto roce náboženský život probíhal dále po zaběhnutých kolejích minulých let. V květnu se konaly obvyklé májové pobožnosti. Ke konci května 20.5. se uskutečnila tradiční pouť na Sv. Hostýn. Poutníky tam dovezly 4 autobusy a soukromá auta. První přijímání bylo 10. června a bylo podáno 103 dětem. Bylo to právě na slavnost Seslání Ducha sv. Eucharistická slavnost Božího Těla se konala jako loni v kostele u dvou oltářů: napřed v kapli Bylnické a pak v Brumovské a zakončení bylo u hlav. oltáře. Zpíval chrámový pěvecký sbor. Svátek sv. Anny, patronky kaple na Kopci jsme uctili tím, že tam byla v ten den 26.7. sloužena mše sv. za pěkné účasti věřících a že po celý den byla otevřena a tím dána příležitost k soukromé návštěvě. Zdařilá byla i pouť na Provodově v neděli 5. srpna. Účast 3 autobusy poutníků a jiní, ale shánění autobusů naráželo na překážky, že „autobusy pro poutní místa nejsou“. Jelo se do terenu JZD Pozlovice a pak 1 hodinu pěšky na provodovský kopec.

Bohatý a požehnaný rok po strance technicko-budovatelské: 1. postavení betonové zdi pod kostelem a 2. zhotovení a posvěcení dvou nových zvonů a 3. nátěr věže kostela s věžkou.

Ad 1. Nová betonová zeď s oplocením lemuje dolní část kostel. prostoru. Dříve tam byl dřevěný, laťkový plot už velmi zchátralý, jen proti farské zahradě byla zděná zídka, která se už rozpadávala. Celá stavba se typuje jako akce velká, protože do ní bylo zapojeno velké množství obětavých brigádníků naší farnosti a že do ní zapadá i úprava terenu pod kaštany, který byl neurovnaný a skláněl se k zahradám, které jsou ve svahu pod kostelem. Velikost akce nemáme vyčíslenou finančně, ale podáváme ji zachycenou v kubických metrech materiálu a v odpracovaných hodinách. Betonová zeď je 70 m dlouhá, místy až 3 m vysoká, v základu 80 cm široká. Spotřebovalo se 74 m3štěkropísku 72 m3 kamene a 138 q cementu. Stavbu usnadnil kámen ze staré zídky a ze zrušeného hřbitova. Přesto se muselo koupit přes 12 m3 kamene. Na této akci se brigádníci podíleli takto: farníci odpracovali 540 brigádnic. hodin, zaměstnanci mechanisač. střediska s traktory 45 hodin, s koňmi 50 hod, a jiní s 50ti hodinami. Zeď končí ozdobným zdivem z červeného kamene o výšce 40 cm, který se v množství asi 15ti m3 brigádnicky opatřil a dovezl z Čaganova a na ní betonová hlavice o síle 5 cm, velmi náročná na práci (šalování a položení železné armatury). Na celé práci, zvláště na její ozdobné, venkovní úpravě z červených kamenů zděných na divoko a jejího svržku, má největší zásluhu stavební technik pan František Šabršula, který práci nejen řídil, ale i mnoho hodin odpracoval. Na zdi je položen trubkový plot se dvěma bránkami, který se svářem, dovozem a nátěrem stál 12.381,-. V tu dobu bylo položeno i trubkové zábradlí u schodiště před samým kostelem a jeho montáž na místě a nátěr zelenou barvou stál 1.220,- Kč.

Ad 2. Pamětní kniha naší farnosti udává, že všechny zvony byly u nás za poslední války rekvizovány dne 7.4.1942. Po dobrozdání rekvizujícího úředníka byl starý, památný zvon z roku 1713 ponechán a byly vzaty zvony Josef, Svatá rodina a umíráček. Ponechaný zvon, který má název Nejsvětější Trojice váží 630 kg, zvonil 31 roků sám a jenom sám. Tento stav přestal dnem 23.9.1973, kdy starý zvon dostal dva nové náhradou za rekvizované. Pořídil je mistr zvonař Josef Tkadlec jako člen spolku „Dílo“, podniku českého fondu výtvarných umění v Gottwaldově – Zlíně na objednávku far. úřadu ze dne 16.12.1970 s dokončením v roce 1972. Zhotovil je ve zvonařské dílně v Halenkově.

Zvony kolaudoval kampanolog Josef Dobrodinský v Pelhřimova dne 23.6. 1973 ve zvonařské dílně v Halenkově u Vsetína za přítomnosti duchov. správce Aloise Kaňovského a P. Karla Divoše spolu s autorem zvonů. Oba zvony při prohlídce nevykázaly na povrchu vady v lití, které by měli vadit zvuku, či jejich životnosti. Těla zvonů jsou výtvarně a velme šťastně zdobena a sice: větší zvon Maria o váze … kg (není uvedeno – poz. přepis.) nese obraz Panny Marie s Ježíškem (svatohostýnská) a je na něm nápis : „Maria, zůstaň matkou lidu svému“. Menší zvon Václav o váze 230 kg má relief sv. Václava od mistra Gajdůška z Prahy a nápis: „Nedej zahynouti nám i budoucím, svatý Václave“. „Uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte svých srdcí“. Na obou zvonech pak ještě : „Ulil Josef Tkadlec, Halenkov, 1972“. Akustická zkouška pomocí přesných ladiček dopadla dobře a shledáno, že oba zvony mají přiměřeně sytý, pevný a jasný zvuk, který se velmi dobře uplatní se starým zvonem na věži. Poznámka: Kolaudační zpráva je uložena ve fasciklu „Zvony“, který je v archivu farního úřadu.

Světitelem byl pan kanovník-kancléř dp. Otakar Trtílek z Olomouce, kterého k svěcení pověřil otec biskup Josef Vrana. Přijel v 9. hod. dopoledne. U fary jsme ho se skupinou kněží soukromě přivítali, oficielně pak před kostele vhodnou básničkou družičky a slovy administrátora. Velké množství lidu Božího s radostnou náladou plnilo prostranství před kostelem. Krátce před tím skončila „ranní“, kterou celebroval bylnický rodák P. Kajetán Hořák s kázáním. Místní hudebníci se zapojili už při „ranní“, koncertovali před velkou a dávali svatováclavské pouti slavnostní rámec. Velká-slavná začala v 10. hodin a po evangeliu světitel přednesl slavnostní kázání a posvětil zvony za asistence několika okolních kněží. Po poslední modlitbě světitele přednesla 3 děvčata tři vhodné básničky a po nich se pokračovalo ve mši sv., která zakončila hymnou Svatý Václave. Hned po mši sv., jakmile se kostel vyprázdnil, byly zvony vyvezeny do prostoru pod věží a za hudby našich hudebníků vytaženy na věž a instalovány. První tóny se ozvaly až asi za 2 hodiny. Zatím se na faře podával sváteční oběd kněžím – hostům a několika pozvaným farníkům, těm totiž se zvlášť obětavě zapojili k pořízení zvonů a jejich zavěšení. Na obědě byli i hudebníci.

Odpoledne bylo slavnostní díkučinění „Te Deum“, po něm administrátor poděkoval všem zainteresovaným, především světiteli Otakaru Trtílkovi, pak našemu kostel. pěveckému sboru s jeho dirigentem P. Karlem Divošem, dále mistru zvonaři Tkadlecovi a všem těm, kteří sháněli, darovali a odvezli měděný šrot do zvonař. dílny. Dík patří mistrům tesařům Aloisi a Vojtěchu Strnkovým z Bylnice, kteří za pomoci obětavého pracovníka Cyrila Holby provedli tak náročné práce tesařské pro vytažení zvonů. A ne v poslední řadě patří dík kostel. hospodáři Františku Křekovi, který s nevšední obětavostí vypomáhal všude tam kde toho bylo nejvíce zapotřebí. (Doplněk viz*dole).

Krátce před svěcením se dokončil plánovaný nátěr plechové báně věže kostela s příslušnou věžkou. Provedly ji trojmo komunální služby města Val. Klobouk za cenu 13 931.- Kč. Při tom se provedl také nátěr plechové střechy kaple sv. Anny za 1 250.- Kč. Vysunuté lešení k věži kostela pro nátěr báně a věžky stavěli tesaři Alois a Vojtěch Strnkovi a Emil Chuchma. Také je sdělávali. Oboji práce stále 2 700.- Kč bez dřeva. Stavební dřevo, trámy a fošny byly nám zapůjčeny. Většinou od Frant. Křeka star. – jen něco bylo farní. *K odpolení pobožnosti a k slavnostnímu vyzvánění se dostavili další důstojní páni z okolí, ba i ze Slovenska, takže u stolu při pohoštění v družné zábavě sedělo 20 kněží.

Vydání za zvony: a) za barevné kovy (měď a cín) s dovozem   ….36 196.30 Kč

za ulití zvonů zavěšení a montáž  ….              39 500.-   Kč

za dovoz zvonů                                                     308.30 Kč

76 004.60 Kč

  1. b) vydání za elektric. pohon: za signální hodiny s rozdělovačem atd.5 666.50 Kč

za zařízení pro pohon se 3 elektromotory  23 468.60 Kč

za provedenou instalaci a zapojení              2 175.- Kč

celkem za elektrický pohon zvonů            31 310.10 Kč

Zvony s elektr. pohonem stály celkem    107 314.70 Kč

Z výroční zprávy far. úřadu se zaznamenává: v naší farnosti bylo 43 svateb z toho 4 jinde, bylo 120 pokřtěných dětí a 67 pohřbů. Barometrem duchovního života ve farnosti jsou sv. přijímání. Bylo podáno 14 240 sv. přijímání: rozloženo: čítáním 13 970 + 100 lámáním + 100 na poutích + 70 při zaopatřování. Rok 1973 zakončen díkučiněním na Silvestra ve 4 hod. odpoledne: bohoslužbou slova, Te Deum a svátostné požehnání.

1974

Z podnětu kostelního hospodáře Františka Křeka bylo v neděli 15. 4. 1974 v kostele hlášeno: dřevěná vazba střechy far. kostela potřebuje vyspravení. Některé dílce (krovy, trámy, latě), jsou natolik vadné, že ohrožují pevnost celé střechové konstrukce a je potřeba je vyměnit. Tím byl dán popud k akci: oprava vazby střechy. Rozsah opravy zjistila odborná prohlídka střechy od tesařů Aloise a Vojtěcha Strnkových za přítomnosti farní rady, v níž hlavním iniciátorem byl Cyril Holba a zmíněný František Křek. Nato farní úřad zjednal povolení k sbírkám a začalo se šetřit. Pak objednal u našeho lesního závodu patřičné množství kusů kulatiny a to se všecko svezlo na pilu do Bylnice, aby se z kulatiny utvořily hranoly, desky a latě, tj. stavební materiál k plánované akci. Řezání dřeva se zúčastnilo 35 brigádníků a jen díky jejich obětavosti a pevného odhodlání se práce zvládla a všechno opracované dřevo se svezlo ke kostelu na starý hřbitov a odborně se uložilo k vyschnutí. Celková cena dřeva s pořezem a dovozem je 20.684.- Kč a tak materiál přichystán na opravu pro rok 1975.

V tomto roce se pro kostel pořídily tyto věci:

  1. Nový rozlasový přístroj pro kostel značky Tesla – Music 130, tři výkonné moderní mikrofony a 8 amplionů, všechno v ceně 12.825,-Kč. Zainstalovaly komunál. služby Val. Klobouky, vedoucí Alois Valčík.
  2. Do lavic chrámové lodi se položila gumová podlahovina zn. Vinylkolor, kterou nalepil odborník pan Jiří Drha z Hostětína. Též se gumou potáhly kamenné stupně obou kaplí a stupeň před hlavním oltářem.
  3. Vymalovala se sakristie a na faře chodba a kancelář.
  4. Za oltářem se postavil regal pro inventární věci a přikryl se vkusným závěsem.

Sbírky v kostele byly zaměřeny na získání finanč. prostředků pro plánovanou opravu střechy. Byly to 3 sbírky při slavnostech: na velikonoce (Kč 6.235,-), na slavnost sv. Václava (Kč 8.360,-) a na vánoce (Kč 8.550,-) Mezi jinými byla též sbírka na opravu katedrály sv. Václava v Olomouci, které předcházela výzva Otce biskupa dra Jos. Vrany: ať je to dar věřícího lidu katedrále v tomto Svatém roce. Odesláno 4.440 Kč.

V tomto roce bylo 54 svateb, pokřtěno 144 dětí ( z toho odjinud 27) a pohřbeno bylo 49 farníků. S nimi jsme vzpomínali + kardinála Štěpána Trochtu, biskupa v Litoměřicích, který tam měl pohřeb 16.4.1974. Jeho foto viz na další straně. Zaopatřeno bylo 64 nemocných a starých farníků, z nichž 23 osoby dostaly svaté pomazání nemocných.

Eucharistická slavnost Těla a Krve Páně byla v kostele tak, jak tomu bylo loni. Konaly se dvě pouti: dne 19.5. pouť na Sv. Hostýn s účastí 250 poutníků (4 autobusy a osobní auto) a na Provodov s účastí asi 100 poutníků (2 autobusy. První svaté přijímání dětí 3. třídy bylo o slavnosti Nejsvětější Trojice 9. června v počtu 72 dětí. Na přiložené fotce jen skupinka dětí z Bylnice. Za celý rok bylo podáno celkem 13.240 sv. přijímání.

1975

Oprava vazby střechy farního kostela byla práce velmi náročná jak na výpomoc brigádníků tak na náplň provedení. Na její průběh jsem pohlížel s obavami, ale přece, díky Bohu a obětavosti našich farníků, vše dobře ba velmi dobře dopadlo. K osobnímu zapojení do práce vybízelo mnoho činitelů:

  1. Výzvy v kostele a konání sbírek.
  2. Nachystaný stavební materiál: krovy, trámy, desky, složený na hromadách bokem kostela.
  3. Osobní propagace kostel. hospodářů Františka Křeka a Cyrila Holby, kteří k nástupu brigádníků dovedli povzbudit a je ovlivnit připomínkou: to děláme pro sebe, vždyť kostel je náš.

Co se má provádět? Výměna prohnilých krovů(22), trámů(16) za nové nad lodí chrámovou a též nové přelaťování. To ale znamená skřidlici sundat, očistit a zase zastřešit, a pak ze spodu spáry vymazat. S prací se začalo ve čtvrtek 7. srpna 1975. Práci prováděl tým tesařů z Bylnice pod vedením mistra tesaře Vojtěcha Strnky a jeho otce Aloise, kteří měli k rukám mnoho ochotných a obětavých pracovníků a brigádníků z celé farnosti. Už první den se jich sešlo 27. Napřed postavili tretnu, tj. šikmý můstek ke střeše z bylnické strany, pak asi ze sedmi polí se odkryly tašky, ty se očistily a daly na půdu. Mezitím tesaři vyměnili tři páry krovů, postavili novou stolici, dali spínací trámy, podzednice atd., přibili nové latě a znovu zastřešili. A klempíř František Slováček oplechoval potřebné okraje. To se opakovalo několikrát až do 30. srpna, kdy se vše šťastně skončilo. Když byla akce v plném proudu, sešlo se až 40 brigádníků. To byli pilno i ve farské kuchyni, neboť stůl k jídlu se prostíral ve far. kanceláři a na chodbě. Svačiny, posilující a občerstvující nápoje se donášely přímo na pracoviště. Závěrem bylo v kostele oznámeno: Dokončili jsme dílo veliké a odvážné. O jeho velikosti se zvláště přesvědčili ti, kteří po klenbě kostela chodili a na střeše pracovali. Všem, kteří se o tu zdárnou opravu přičinili, patří upřímné, křesťanské Pán Bůh zaplať, též klempíři panu Louckému, který pod kříž na konci hřebenu střechy zhotovil novou kouli jak symbol zeměkoule, která s křížkem tvoří souladnou maličkou věžku. Celkový náklad opravy činil 51. 346,40 Kč.

2 – Zátiší – veranda byla postavěna ke konci tohoto roku 1975. Nákres vypracoval technik Vojtěch Macků ze Štěpána, podle něho množství staveb. materiálu udal a celou práci provedl zedník Alois Bařinka s pomocníkem Aloisem Masařem. Střecha je rovná a oplechování provedl klempíř František Slováček. Dvéře na dvůr jsou prosklené z modřínového dřeva od pana Šenkeříka. Poznalo se, že toto zátiší je velmi užitečné a prospěšné nejen v zimě, ale i v létě.

3 – Oprava kaple sv. Cyrila a Metoděje na Březové. Kaple měla starou omítku velmi narušenou a počmáranou rebusy milenců. Stará prohnilá omítka se úplně až do kamene odstranila a nahradila novou brizolitovou omítkou a novým nátěrem plechové střechy, takže zazářila novodobou krásou. Opravu provedl zedník Alois Bařinka s pomocníkem mladým Šenkeříkem z traktorky. Stavební materiál stál 835,-Kč.

4 – Oprava sochy sv. Floriána v Brumově na náměstí. Je vlastně zdařilý odlitek původní pískovcové sochy velmi porušené a tak už zvětralé, že se drtila v prstech. Práci provedl sochař Jan Bařinka z Brna, rodák z Popova.

5 –  Čtvrtý nová zvon umíráček, posvěcený na jméno Josef, patron umírajících, byl zavěšen na dříve  připravený elektrický pohon, který byl proplacen částkou Kč 5. 482,- Kostel dostal na hlavní oltář nový velký červený koberec.

Výroční zpráva farního úřadu za r. 1975 hlásí: bylo 28 svateb, narodilo se a pokřtěno bylo 131 dětí (včetně 24 cizích) a na místním hřbitově pohřbeno bylo 55 farníků. Mezi nimi byl i stavební technik František Šabršula z Brumova, který zemřel 20.4.1975 ve stáří 53 let. Velmi se zasloužil o opravy kostela, naposled o úpravu terénu kolem kostela: dlaždění, osazování okrajníků schodiště a cesty v  kaštanové aleji a hlavně velká beton. zeď ze spodu. Věčné paměti žije spravedlivý.

Zaopatřeno bylo 60 nemocných a star. farníků, z nich 23 osoby dostaly svaté pomazání. Pouť na Sv. Hostýn byla ještě koncem dubna (27.4), takže účast byla slabší: 2 autobusy poutníků – asi 150 všech. Byla i pouť na Provodově. Májové pobožnosti se konaly jak obvykle denně, patrocinium sv. Václava jsme oslavili skromně, ale důstojně, bez výpomocného kněze. Slavnost Těla a Krve Páně byla v kostele v neděli 26. května a slavnost I. sv. přijímání v neděli 8. června v počtu 96 prvokomunikantů. Celkem bylo podáno 13.720 sv. přij.

1976

Jsme před výmalbou kostela. To nás vede k provedení elektroinstalace, k novému zavěšení obrazů křížové cesty, aby se potom nemuselo do zdi nějak rubat. S prací se začalo po sv. Václavu (25.10.) Vedoucí elektrikář Alois Vaculčík udal trasu pro vedení káblů a zedníci s brigádníky vyrubali ve zdi drážky. Poněvadž drážkami provedou káble jak pro světlo tak pro elektrické vytápění kostela akumulačními kamny, musely se tyto průseky dělat širší i hlubší. Práce byla obtížná, zvláště tam, kde se muselo rubat do kamene. A bez prachu to nebylo Jestli jsme chtěli mít mši sv. slouženu denně, pak úklid a umývání v kostele muselo být plynulé. Díky uklízečce Rozálii Šabršulové a jejím pomocnicím tomu tak bylo.

Instalaci elektrovodičů provedli komunální služby města Val. Klobouky, elektrikáři: Daněk – Staník – Zoubek – Debef prod dohledem vedoucího Vaculčíka. Byly zainstalovány všechny vodiče jak pro osvětlení tak i pro budoucí vytápění. K ovládání světel byla v sakristii postavena a do zdi zazděna nová rozvodná skříň a vše zapojeno ještě na proud od města, tj. postaru. Jen dočasně se svítilo ještě lampami starými, že nová ramínka i lustry se dají až po malbě. K úplnosti jest připomenout, že za instalatéry hned pokračovali zedníci a brigáda pomocníků (20), kteří dali zdi kostela zase do původního stavu. O přísun stavebního materiálu zedníkům k ruce se staral hospodář František Křek, u míchačky byl kostelník Hynek Matějíček s pomocníky.

Pro očekávanou velkou spotřebu elektrického proudu musí být kostel zapojen na nový elektric. transformátor od Hůrky. V tu dobu pracovníci MěNV prováděli výkop  pro kábelovou přípojku proudu do nově postavené smuteční síně a pro vodovodní přípojku tamtéž. Použili jsme tuto příležitost a výkop se prodloužil až k sakristii. Nato energetické závody Otrokovice provedli kábelovou přípojku elektric. proudu v ceně 3.846,-Kč a vodoinstalatér František Floreš dovedl vodu do komůrky sakristie a kohoutkem je vyvedl do umyvadla. Platil se jen materiál za 270,-Kč. Celková elektroinstalace – práce a materiál – stála 59.002,-Kč.

Oprava kaple Panny Marie

u bývalé cihelny za Bylnicí směrem na Štítnou byla hotova k naší svatováclavské slavnosti. Kromě základů a holých zdí je na ní všecko nové. Je nová vazba, kterou zhotovil mistr tesař Alois Strnka, novou plechovou střechu položil František Slováček z komunálu, má vkusnou věžičku od pan Louckého. Novou omítku, brizolitový postřik, úpravu terenu kolem kaple i dovoz stavebního materiálu prováděli František Kozubík z Bylnice s bylnickými zedníky a pomocníky včetně stoláře Jakuba Sopka, který zhotovil malý oltářík pro sochu Madony s Dítkem a pro dva andílky, a prosklené dubové dvéře. Vše bylo darem kromě nákladu za materiál ve výši Kč 1.690,- Nežli se socha dala do kaple, byla barevně i s andílky obnovena od Františka Petráka.

Je to kostelní malíř Charity, chrámové služby v Červeném Kostelci, který bude v příštím roce provádět výmalbu vnitřku kostela. Aby celou práci snadněji zvládl, už letos provedl malbu dvou bočních oltářů, soch a všech křížů v kostele, očištění kazatelny atd. vše v ceně 7. 604,-Kč t. zv. malba kostela v předstihu.

Z výroční zprávy: V tomto roce 1976 bylo ve farnosti 36 svateb, pokřtěno 124 dětí ( z toho 17 odjinud), zemřelo na místním hřbitově bylo pohřbeno 54 farníků. Májové pobožnosti byly letos už ne denně, ale mimo soboty denně a při nich se četlo: O zjevení Panny Marie ve Fatimě. O 5. neděli velikonoční (16.5.) se uskutečnila tradiční pouť na Sv. Hostýn s účastí asi 250 poutníků, které tam dovezly 4 autobusy a osobní auta. Pouť na Provodov se konala v neděli 8. srpna s účastí dvou autobusů poutníků. Patrocinium sv. Václava jsme oslavili slavnostní mší sv. Celebroval a kázal dp. Alois Fojtů z Val. Klobouk. První sv. přijímání se konalo 6. června a přijalo je 50 dětí 3. třídy. Celkový počet sv. přijímání za celý rok byl: 12 540.

1977

Výmalba farního kostela – hlavní akce roku. Aby se uskutečnila, musela se plánovat už před 3 roky. Malbu provedla Charita, chrámová služba v Červeném Kostelci a provedl ji malíř František Petrák se svým pomocníkem Stan. Skolákem v červenci až srpnu tohoto roku. Je provedena ve dvou odstínech pískovcových tónů, ale tak, že pilíře a římsy jsou v barvě bílé. Předcházelo schválení církevních a státních nařízených úřadů a souhlas státní památkové péče v Brně, jejíž experti byli v kostele krátce před malbou.

S malbou byly odborně vyčištěny, vyretušovány a přefizovány nástropní obrazy v počtu 12 medailonů a 2 obrazy 4×2 m v temp.  a olejové technice a v kněžišti jeden nástěnný obraz Poslední večeře v rozměrech 4×3 m. Malba kostela je provedena na vápně. Před tím stará malba byla na hlince. Odstranění staré zčernalé malby seškrábáním se postarali brigádníci – a byla to zdlouhavá, namáhavá a hlavně hodně uprášená práce – stejně tak svépomocí bylo postaveno lešení a pak zase sundáno. Pohled do kostela při postaveném lešení na chóře ukazuje přiložená fotka. Brigádníků bylo vždycky potěšitelně dosti, až 40 osob (škoda, že nejsou zachyceni v počtu odpracovaných hodin), a také vždycky a obětavě na každou výzvu přišli. Za to byli také zařazeni mezi dobrodince kostela a byla za ně a jejich rodiny též sloužena mše sv. Aby rozsah prací a velikost svépomoci farníků všem patrnější bylo, budiž uvedeny rozměry kostela: kostel je stavěn do podoby rovnoramenného kříže o délce a šířce 42 m, chrámová loď je klenutá ,šíře 15 m a výšky 10 m. Boční kaple jsou zakončeny rovným stropem. Celkový náklad na výmalbu je Kč 40,210 ( v tom: krycí blány „igelit“ 380,-, přípojka vody do sakristie Kč 1.578,- a oprava hlav. oltáře 4.648)

Pořídili se nové rámy křížové cesty. Staré rámy byly už značně červotočivé. Nové jsou z dubového dřeva slohového profilu, jsou patizovány do teplé – světlé hnědi a jsou převoskovány, aby byly v harmonii se starými obrazy. Shora mají kartuše (nádstavky) provedené v basreliefu s křížky a římskými číslicemi. Provedla je dílna Františka Šuberta v Praze v ceně Kč 7.650 mimo dopravu. Rámy nesou obrazy staré křížové cesty z minulého století a jsou to kopie podle Fuhricha.

Cenné obrazy našeho kostela.

Do vymalovaného kostela se na původní místa zavěsily 4 nově restaurované obrazy umělecké: 1.Narození Páně, . Stigmata sv. Františka, 3. Nejsvětější Trojice (jinak Korunovace Panny Marie) a 4. Svatý Václav. Všechny jsou v ochraně Památkové péče. Restaurování velmi zdařile provedl František Šubert, odborný restaurátor obrazu, který je měl ve své dílně v Praze. Nutno poznamenat, že při provádění obnovy obrazu „Korunovace Panny Marie“ přišel restaurátor na to, že tento obraz překrývá starší a původnější obraz z roku 1691. On ho prostě tak zvanou skalpovací metodou odkryl. Pak jej podložil novým plátnem, takže se tím celková cena za provedení zvýšila na 21.000 Kč. včetně dříve zaslanou zálohu 5.000 Kč. Zbývajících 16.000,- bylo uhrazeno stát. příspěvkem, za což byl v kostele veřejně vysloven dík a upřímné uznání.

Nutno připomenout, že rám obrazu sv. Václava je úplně nový. Je to stejná kopie jako původní, v reliéfu řezaný v lipovém dřevě, reliéfy jsou listového dekoru a jsou zlaceny pravým zlatem 23 a ¼ karátu, plocha rámu zlatým metalem. Podle sdělení Šuberta starý rám, silně červotočivý, se prakticky při převozu do dílny rozpadl, že v lomu to už byl úplný perník, který se už nedal zpevnit. Rám je velikosti 113x90cm o šířce lišty 11,5cm a stál celkem 5.415,-Kč. Rozpis se skládá ze 12ti položek, aby výsledná suma budila dojem, že není přehnaná.

Poněvadž charita zapůjčené lešení hned neodvážela, použilo se ho s jejím souhlasem k naší nové neplánované mimořádné akci oprava fasády farní budovy kolem dokola: přiložené foto a) vpředu, b) vzadu a oprava kaple sv. Anny zevně i uvnitř. Fara je jednopatrová budova s vysokými štíty. Stavba trubkového lešení a pak jeho rozebrání bylo velmi náročné. Ale zase všechno velkou obětavostí a pohotovostí celé řady brigádníků bylo zvládnuto v poměrně krátkém čase (14 dnů), k tomu trubky a desky lešení byly očištěny a uloženy k odvozu. Náklad byl jen za materiál ( písek, cement, vápno, barvy a fermež) a klempířské práce Kč 4.450,- K radosti všech budova fary a kaple , všechno takto obnovené, vhodně zapadlo do celkového pohledu na naše město.

V závěru roku bylo ještě provedeno pokrytí sakristie novou skřidlicí a úprava terénu před sakristií, což zase ladně působí s úpravou prostoru kolem nové smuteční síně. Stará, prohnilá ještě cementová krytina byla stržena a nahrazena novou, dvoufalcovkou z Hranic. Nakonec do bylnické kaple byla vhodně umístěna nová dřevěná skříň na čistící potřeby a inventář pro úpravu oltářů. Je to vkusná nízká skříňka s posuvnými dřívky a s lávkou od stolařského družstva za Štěpána za 1.290 Kč.

Výroční zpráva za tento rok 1977 mluví, že v našem kostele si podalo ruku k společnému životu 43 párů novomanželů a jinde 2, celkem bylo 45 svateb. Bylo pokřtěno 121 dětí a zemřelo 59 farníků. Bylo zaopatřeno 60 nemocných a starších farníků, z nichž 27 dostalo svaté pomazání nemocných. Bylo podáno celkem 11.760 sv. přijímání, z toho 72 prvokomunikantům. V květnu se konaly obvyklé májové pobožnosti – byly denně mimo sobot – a při nich se četlo:  Bl. Jan Nepom. Neumann, nový světec, rodák z Prachatic. Pouť na Sv. Hostýn se konala 8. května a zúčastnilo se jí 200 poutníků, které tam dopravily 4 autobusy. Pouť na Provodov se uskutečnila 7. srpny se třemi autobusy poutníků. Eucharistická slavnost Těla a Krve Páně se konala v obvyklém rozsahu v neděli 12. června v kostele.

Do duchovního života farnosti příznivě zasáhl i ohlas primice novokněze Jindřicha Miklase z Nedaš. Lhoty, konané v Nedašově v sobotu 9.7. 1977, který v našem kostele udílel své novokněžské požehnání  v pondělí 18.7. po mši sv. Primiční slavnost se zdařila a vybízela nás, abychom s přípravou vyhlídkové primice našeho bohoslovce Víta Bližňáka, které do roka čekáme, než na ně dojde, včas pamatovali.

Do radostné předvánoční nálady došla k nám smutná zpráva, že ve čtvrtek 15. prosince 1977 zemřel po těžké nemoci arcib. rada a farář v Renotech a Rasece u Štenberka rodák z Bylnice. Rozloučení v Renotech v úterý 20.12. dp. P. Kajetán František Hořák. Zachycen vedle na primič. obrázku uprostřed. Pohřben byl v Brumově-Bylnici ve středu 21.12 1977 v 10 hodin. Pohřeb byl důstojný s velkou účastí věřících i jeho bývalých farníků (tři autobusy), 48 kněží a 14 klášter. sester. Zemřelý byl zpovědníkem cth. sestřiček. Z pověření Otce biskupa pochoval a za celou diecézi se rozloučil kanovník. P. Josef Pechanec, děkan z Val. Klobouk. Kazatelem byl kněz z řádů Těšitelů. Zemřelý byl provinciálem Těšitelů. O jejich velkou účast na pohřbu se zasloužil dp. Alois Heř. Šimoník ze Štípy, který rozesílal „Parte“. Pohoštění smutečních hostů bylo v blízké restauraci a na faře.

Několik slov z rozloučení duchovního správce u hrobu: …vzpomínám si, že jsi rád přicházel do našeho města, mezi své rodáky, přátele a známé, že ses rád zastavil i na faře  projevoval jsi zájem o naše kostelní úpravy a opravy, ale také o zdejší nábož. život. Tu jsi byl ve svém živlu a jí s povděkem konstatuji, že Tvůj obětavý kněžský duch se projevoval i aktivní výpomocí ve zdejší farnosti jako rozsévač slova Božího na kazatelně a při návštěvách nemocných jako těšitel. Budeme tě u hrobu navštěvovat a za tebe modlívat.

1978

Dne 1. února t.r. byla slavnostně otevřena smuteční obřadní síň a dána veřejnosti do užívání. V neděli potom bylo si možno prohlédnout její zařízení. Dne 10.3. vydal MěNV závazné nařízení, podle něhož každý pohřeb bude vybavován ze smuteční, obřadní síně, nikoli od domu smutku.

V polovici dubna se podle směrnic vatikánského koncilu odstranila mřížka mezi kněžištěm a chrámovou lodí. Pořízen nový obětní stůl pro celebrování tváří k lidu s příslušenstvím: ambou, sedilia, stolek a kříž, vše na dřevěném stupni z modřínového dřeva, který rozšiřuje mramorové stupně hlavního oltáře. Řezby provedl mistr řezbář Štefan Bača z Rajce a vše ostatní tamější mistr stolář. Cena 16.000,-Kč. Schválení nového oltáře tváří k lidu a jeho postavení bylo farnímu úřadu uděleno apost. administrátorem v Olomouci přípisem ze dne 11.5. 1978 pod číslem 1424. Nový oltář z pověření otce biskupa Dra Jos. Vrany posvětil dp. kanovník P. Josef Pechanec v neděli 25. červnat.r., který měl také slavnostní proslov.

Brigádnicky bylo upraveno přístupové schodiště ke kostelu: zábradlí a polt natřen zelenou barvou, upravena i dlažba.

Jiné náboženské události:

Pouť na Sv. Hostýně v neděli 23. 4. – zúčastnilo se jí asi 120 poutníků: dva autobusy s hudbou a něco vlakem. Pouti na Provodově se zúčastnilo asi 130 poutníků.

První sv. přijímání bylo slavnostně v neděli 4. června, průvod dětí od fary doprovázela naše hudba. U sv. přijímání bylo 68 dětí, promluva: Chléb nebeského domova.

Patocinium sv. Václava jsme oslavili slavnými bohoslužbami, při nichž kázal otec Jan Graubner, kaplan z Val. Klobouk. Odpolední pobožnost byla zakončena písní „Chválu vzdejme.

V tomto roce bylo v našem kostele 37 svateb. Narodilo a bylo pokřtěno 97 dětí, zemřelo 39 farníků. Bylo zaopatřeno 53 nemocných. Sv. přijímání bylo 12.640.

Finanční zpráva zachycuje, co bylo v tomto roce pořízeno:

oprava hlavního oltáře včetně pozlacení 4.648,-Kč

pořízeny nové okapové roury a žlaby u kostela

dané zevnější rámy kostel. oken, jejich zazdění provedl brigádnicky Jan Plšek ze Slušovic  8.000,-Kč

zasklení těchto oken  3.698,-Kč

postaveno 11 akumulačních kamen    48.406

dokončení světelné instalace   3.706,-Kč

nový široký koberec po celé délce kostela   3.500Kč

Finanční zpráva končí poděkováním všem šlechetným dárcům, kteří jakýmkoli způsobem připívali na kostelní sbírky, křesťanským Bán Bůh odplať!

1979

Začínáme Nový rok. Kéž je pro každého z nás rokem šťastným a požehnaným. Kéž ho všichni prožijeme v míru, ve zdraví a spokojenosti a v Boží milosti.

Pro tento rok far. úřad nic k provádění nenaplánoval. Provádějí se jen určitá vylepšení a údržba. Zato pastorační činnost byla obsáhlá.

Udílení svátosti biřmování. Po Velikonocích bylo oznámeno věřícím, že se biřmování plánuje na sobotu 30.6. 1979 a že přímá příprava k biřmování začne v neděli 20.5. kázáním v kostele. Biřmovanci byli rozděleni na dvě kola. První kolo mělo 197 biřmovanců, druhé 180 biřmovanců. I. mše sv. za biřmovance a jejich kmotry začala v 9.30 hod. Biřmoval a celebroval otec biskup Dr. Jos. Vrana a prelát Dr. Frant. Vymětal, kanovník a superior kněž. semináře v Litoměřicích. Kázal P. Antonín Vavroušek, duch. správce v Hrubé Vodě (i Rudě u Rýmařova). II. kolo začalo ve 2 hod odpol. Celebroval kanovník P. Josef Veselý z Uh. Brodu, biřmoval otec biskup J. Vrana a prelát Frant. Vymětal. Kázal kanovník P. Josef Pechanec, děkan Val. Klobouky. Všech biřmovanců bylo 377. Kostel byl pěkně vyzdoben uvnitř a zevně tím, že byly po boku schodiště postaveny ozdobné stromky. Slavnostní rámec celé slavnosti dal chrámový sbor zpěváků a naši  hudebníci.

  1. sv. přijímání bylo v neděli na Slavnost Seslání Ducha Svatého s promluvou: Víra, poklad nejdražší. Všech dětí bylo 72. Z kostela byl pak odchod ke společnému snídaní podle ujednání.

Poutě: a) Pouť na Sv. Hostýn byla autobusy o 5. neděli velikonoční tj. 13. května a účastníků bylo asi 170 osob.

  1. b) Tradiční pouť na Provodov byla v neděli 5. srpna, 1 autobus z Brumova, 2 autobusy z Bylnice. V tu neděli jeden autobus farníků ze Sidonie byl na pouti na Sv. Hostýně.
  2. c) naše svatováclavská pouť a hody seuskutečnily v neděli 30. září. Slavná mše svatá byla s vložkami zpěvu chrámového sboru. Při obou mších svatých kázal P. Antonín Vavroušek, místoděkan z Rudy u Rýmařova.

Úmrtí: Ve Val. Kloboukách zemřel 25. dubna 1979 dp. P. Stanislav Josef Tomaštík, kněz – salezián a byl tamtéž pochován v pondělí 30. dubna. Byl to náš výpomocný zpovědník pro 1. pátky a pro svátky vánoční a velikonoční.

Výroční zpráva říká:

Za tento rok ke společnímu životu si podalo ruku 30 párů novomanželů, pokřtěno bylo 101 dětí a zemřelo 59 farníků. Zaopatřeno bylo 53 osob. Podáno bylo 14 300 sv. přijímání včetně biřmovanců.

Práce hospodářské a stavební:

1) Zakování kostel. dveří                                      300,- Kč

2) Oprava dřev. podlahy ve farní kanceláři           935,-  Kč

3)Pořízení rozvaděče k akumulačním kamnům  6 838,- Kč

4) Závěsy na dveře kostela                                     500,-Kč

5) Na místě dvou sešlých prohnilých dřevěných křížů v pole se postavily dna nové dubové kříže. Jeden v poli na JZD Brumov, druhy v poli nad st. statkem Bylnice. Jsou pořízeny přičiněním a nákladem našeho kostelního hospodáře Frant. Křeka a farníků z Bylnice.

1980

Vstupujeme do jubilejního roku oslav 35. výročí osvobození naší vlasti. K 9. máji bylo opraveno sousoší Sv. Trojice na náměstí v Brumově. Opravu (většinou jen očištění ) provedl sochař Jan Bařinka, nový měděný kříž do rukou Vykupitele a měděnou holubičku, symbol Ducha Svatého, úspěšně provedl pan Ludvík Loucký, klempíř ve v. v Brumově. Vše podle starého vzoru.

Oprava poškozené sochy sv. Gottharda už nevyšla. Také bylo v kostele oznámeno, aby se v rámci celonárodní směny na jarním úklidu i farníci zapojili do výzvy MěNV a přispěli k úpravě prostředí svého bydliště.

1)        Provedla se naplánovaná oprava varhan a varhanické stolice. Provedl ji varhanářský podnik z Brna v červnu a červenci t.r. v částce 23.261,-Kč. Různé výdaje s tím spojené stály 2. 239,-Kč.

2)        Oprava dřevěného schodiště na kůru v kostele. Vyšlapané dřevěné schodiště obloženo dubovými deskami – částka 4. 437,-Kč.

3)        Položené části nové rýny ze severní části v úseku presbytáře a novým svodem v ceně 1. 478,-Kč.

4)        Trojdílná skříň na bohoslužebná roucha a kostel. prádlo z dubového dřeva určená pro druhou sákristii v ceně 3.200,-Kč

5)        Opravily se světelné ciferníky na věži: tj. nová výmalba číslic a skelných ploch v ceně 2. 373,-Kč

6)        Technická úprava na chodbě farní budovy v přízemí: z prostorného WC, kde bylo také skladiště pro židle zpěvákům, se vytvořila moderní koupelna s elektrickým zařízením pro teplou vodu a osvětlení. Pořízeny 5x nové zárubně a 5x nové dveře. Veškeré práce a stav. materiál a malíři stálo 7. 000,-Kč.

Z náboženského života:

Tradiční pouť naší farnosti na sv. Hostýn se konala 11.5. s potěšitelnou účastí 287 poutníků ( 4 autobusy – 200 poutníků, 67 osob vlakem a 20 osob vlastními auty).

Májové pobožnosti se konají 3x týdně a to v pondělí, středu a čtvrtek. I. sv. přijímání se konalo v neděli 8. června 1980 a bylo 83 dětí. Provodovská pouť měla 2 autobusy poutníků. Naše svatováclavská pouť a hody se konala v neděli 29. září, slavnostním kazatelem byl dp. P. Antonín Vavroušek, místoděkan z Rudy u Rýmařova. Odpoledne po svátostném požehnání pobesedování s kněžími ze sousedství. Během roku bylo zaopatřeno 50 nemocných a starých lidí, podáno bylo 10 800 sv. přijímání. Dle matriky bylo 35 svateb, pokřtěno bylo 102 dětí, pohřbeno bylo 61 farníků.

1981

Před 1. sv. přijímáním bylo připomenuto: Úřední věstník pro duchovní správu „Duchovní pastýř“ upozorňuje na závažnost přípravy k 1. sv. přijímání, na povinnost této přípravy nejen pro duchovní správce ale hlavně pro rodiče. 1. sv. přijímání bylo v neděli 7. června a prvokomunikantů bylo 60. Pohoštění dětí bylo pro Brumov na faře a pro Bylnici na „pálenici“. Pouť na sv. Hostýn se opět letos vydařila, byla 17. května a účastníků – poutníků bylo 4 autobusy (2 z Brumova, 1 z Bylnice a 1 ze Štěpána). Asi 200 poutníků. Hlavní pouť na Provodově byla v neděli 9. srpna s účastí dvou autobusů poutníků. Pouť k sv. Anně do kaple na  Kopci se pro nepříznivé počasí a rozblácený terén neuskutečnila. Místo toho se v neděli odpoledne konala v kostele bohoslužba slova. Naši svatováclavskou pouť a hody jsme měli v neděli 27. září. Při obou mších svatých kázal dp. Jaroslav Kašpar, kněz – důchodce z Val. Meziříčí.

Z výroční zprávy:

V tomto roce bylo v našem kostele 37 svateb, pokřtěno bylo 104 dětí a pohřbů bylo 50. Zaopatřeno bylo 47 osob. Podáno bylo 10 350 sv. přijímání.

V tomto roce nově pořízeno:

–         Nátěr věže a věžky kostela a střechy kaple sv. Anny včetně nátěru žaluziových oken věže kostela – 17 432,-Kč. Prováděli horolezci z Gottwaldova – Zlína: Josef Povala a Vlastimil Polepil.

–         Položeno PVC pod lavice obou kaplí a v zadní sakristii – 3 775,- Kč.

–         Položeno PVC na schodiště k choře a lepení  – 4 248,-Kč.

–         Pořídila se hospodářská buňka, skladiště a je postavena v horní části farní zahrady. Buňku dodalo JZD Val. Klobouky v polovici září, cena 21 600,-Kč.

–         Na jaře bylo provedeno asfaltování chodníků kolem kostela – 30 000,-Kč

–         Pokrytí kaple sv. Jana ve Štěpáně šindelem – 9 000,-Kč

–         Koupena nová kazetová skříň s příslušenstvím pro archiv do farní kanceláře od prodejny „Nábytek“ Val. Klobouky (stará skříň se dala do sakristie a vysoká s roletou do garáže) – 15 472,-Kč

K tomu budiž připočítány brigádnické hodiny a práce na hřbitově na vykopání trasy pro položení kabelu na osvětlení hřbitova (52 brigádníků) a pak na zaházení výkopu (18 brigádníků). Práce byla ukončena 20. července za deštivého počasí.

1982

Nový rok začal „Pastýřským listem“ našich ordinářů a v něm prosba: „ S Božským Dítkem Máti rač nám požehnání dáti.“

1)       Svěcení hromniček v neděli 31.1. se konalo zvláštním způsobem s ofěrou maminek se svíčkami, ale nerozžatými (místo nich byla rozžata jen jedna hromnička v presbytáři). Svíčky se těžko sháněly, ale letos ještě byly.

2)       Májové pobožnosti byly 3x v týdnu a při nich se četlo „Františkánské poselství“ připomínající jubileum 700 roků od narození sv. Františka z Asii.

3)       Svatohostýnská pouť z farnosti se uskutečnila v neděli 9.5. s účastí: 1 autobus poutníků z  Brumova a 2 autobusy z Bylnice. Pouť na Provodově měla 2 autobusy farníků (8.8.)

4)       I. sv. přijímání 3. roč. se konalo slavnostním způsobem v neděli 30.5. a bylo 83 prvokomunikantů. Zdařile fotografoval Ota Erban, fotoreportér ze Vsetína.

5)       Podle obnovené liturgie se v kostele ve mši svaté zavádí obětní průvod s mešními dary (začátek 21.6. 1982)

6)       Ke kapličce sv. Anny jsme letos zase pro nepříznivé počasí neputovali.

7)       30. července začala a během roku byla provedena vnější a vnitřní oprava kaple sv. Jana Nep. ve Štěpáně. Zvenku i vnitřku omítnuta, vymalována, opatřena novou malou věžkou, opatřena zvonkem. Práce se konala brigádnicky (7 brigádníků a 1 malíř), řídil ji obětavý brigádník Cyril Macků s  Jar. Bližňákem. Náklad byl jen stavební materiál 4.190,-Kč.

 

8)       Stalo se letos v červenci. V prvním týdnu byly vyloupeny pokladničky, v druhém týdnu byli dva školáci při pokusu vloupání vyplašeni a s ďábelským smíchem, že nebyli chyceni, utekli. V třetím týdnu byl kostel znečištěn, bolestně o tom mluvit. Proto se i u nás bude kostel po mši sv. ve všední dny zavírat.

9)       Patrocinium sv. Václava se slavilo v neděli 26.9. K jeho poctě se sloužily obě mše sv., ranní s doprovodem dechové hudby, velká byla slavná. Při obou kázal novokněz P. Pavel Ambroz, kaplan z Valašských Klobouk. Odpoledne bylo děkovné Te Deum a svátostné požehnání.

V tomto roce si v našem kostele podalo ruku ke společnému životu 40 párů novomanželů, bylo pokřtěno 109 dětí a zemřelo 49 farníků. Zaopatřeno bylo 55 nemocných a starých osob. Podáno bylo 11.350 sv. přijímání.

Kolem kostela se dokončila úprava litým asfaltem. Vrchní krycí vrstva v ceně 15.400,- Kč a pořídil se světelný ukazovatel číslic k mešním písním (asi 1.500,- Kč).

1983

Začal Nový rok 1983. Je to Svatý rok, 1950 let od smrti našeho Vykupitele. 2. ledna byl na místním hřbitově pochován P. Blažej Josef Šebák, člen kongregace Těšitelů, který zemřel 28.12. 1982 v Sokolnicích u Brna v domově důchodců.

Tradiční pouť farnosti na sv. Hostýn se konala 8. května, kde otec biskup zahajoval poutní sezónu a poutníci mohli získat odpustky sv. roku.

  1. svaté přijímání dětí ze 3. tříd se konalo v neděli 29. května na Slavnost Nejsvětější Trojice, bylo 80 prvokumunikantů.

V Újezdě u Val. Klobouk zemřel tamější důst. pán farář P. Stanislav Gottwald. Působil tam 12 roků. Byl pochován na místním hřbitově.

Náš kostel obdržel darem od ct. řehol. sester ze sv. Sidonie krásný bílý ornát k Bohoslužbám, poprvé byl použit na svátek P. Marie Nanebevzaté.

Dva autobusy farníků jely na pohřeb bývalého duch. správce brumovské farnosti P. Antonína Vrzalíka. P. Bůh zaplať všem, kteří ho v srpnové odpoledne v Kelči na jeho poslední cestě provázeli.

Na svatováclavské pouti kázal P. Jaroslav Kašpar, kněz důchodce z Val. Meziříčí, ranní mše sv. byla s doprovodem dechové hudby.

Z výroční zprávy farního úřadu: 32 párů novomanželů si podalo ruku ke společnému životu, pokřtěno bylo 96 dětí, pochováno bylo 65 farníků, zaopatřeno 44 osob.

Bylo pořízeno:

1)Vnitřní vybavení kaple ve Štěpáně  10.481,-Kč

2)Železné zábradlí ke kostelu              7.476,-Kč

3)Zhotovení a montáž ozdobné mříže v podkúří  30.360,-Kč

4)Zhotovení pohyblivého Betléma sochařem Janem Bařinkou z Popova  10.506,-Kč

5)Zhotovení lavic na chóře               61.924,-Kč

Za vše dobré, co jsme od Tebe, Pane, v tomto roce přijali, zpíváme Te Deum laudamus.

1984

Kroniku začíná psát P. František Pěnčík, nový duchovní správce farnosti Brumov-Bylnice. Co se tohoto roku událo?

V sobotu 7. ledna ve večerních hodinách zemřel náhle arcibiskupský rada a farář v Brumově-Bylnici P. Alois Kaňovský ve věku 72 let. Působil ve farnosti brumovské plných 19 roků. Až do posledního dechu sloužil farnosti a padl vraceje se doslova od stupňů oltáře. Vroucí díky mu vyjádřili vděční farníci velkou účastí v místním kostele sv. Václava při zádušní mši sv., kterou koncelebrovali kněží z děkanátu val. klobouckého s otcem biskupem Dr. Josefem Vranou. Tělesné ostatky zemřelého byly převezeny na hřbitov v rodných Popovicích u Uherského Hradiště, kde očekávají den slavného vzkříšení.

Prozatímně byl pověřen duchovní správou kloboucký kaplan otec Pavel Ambroz. Zavedl společný křest dětí při mši svaté a také společné udělování svátosti pomazání nemocných ve mši svaté. Za půl roku horlivé pastorace mezi dospělými a dětmi získal vřelé sympatie a lásku všech, kteří se s ním setkali.

  1. července 1984 se do farní budovy v Brumově-Bylnici přestěhoval nově ustanovený administrátor otec František Pěnčík. Pochází z Velké nad Veličkou, z malebné vesnice Horňácka na úpatí Bílých Karpat. Narodil se 27.2. 1951 v Uherském Hradišti. Studoval na Střední všeobecné vzdělávací škole ve Veselí nad Moravou a po maturitě r. 1969 se přihlásil na CM bohosloveckou fakultu v Olomouci. Po jejím ukončení nastoupil dvouletou základní vojenskou službu a po ní 18. prosince 1976 byl otcem biskupem Josefem Vranou vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Kroměříži u kostela Bl. P. Marie a pak v Luhačovicích.

Z uvítací řeči v kostele, kterou pronesl farník pan Cyril Holba z Brumova:

„Otče Františku, zajisté není Vaše služba nám i dobrotivému Bohu lehkou, jak řekl Pán: Posílám vás jako ovce mezi vlky. Proto jen hlavu vzhůru, je potřeba se vždy podívat skutečnosti do očí a nezaleknout se. Jen prosit dobrotivého Boha o posilu a pomoc, kterou nám jistě neodmítne, když budeme o ni společně prosit. Proto Vám již tu, u tohoto svatostánku všichni slibujeme, že se necháme vést Vašim dobrým slovem a příkladem, abychom se tak připravili v tomto životě časném na život věčný …“

Ve čtvrtek 26. července přišli malí i velcí uctít matku Panny Marie – sv. Annu k její kapli v Brumově nad tunelem (asi 500 lidí). Zbožně se zde při mši svaté modli valašský lid, aby tato světice naučila naše matky vychovávat své syny a dcery.

Přišel mimořádně krásný podzim a s ním svatováclavské hody. Slavnostním kazatelem byl P. Zdislav Škrabal, důchodce z Frýdku-Místku. Byl dojatý na ambonu, když viděl nastrojené malé dcerky a chlapce stát až u stupňů oltáře. Na tolik lidí v kostele se musel přijet podívat až do Brumova. Jako historik s velkou znalostí a láskou kázal nejen o sv. Václavovi ale i o jeho matce Drahomíře.

V měsíci říjnu v kostele před postaveným a osvětleným oltářem Panny Marie Růžencové se ministranti předmodlívali každý den večer přede mší svatou svatý růženec. Ať Matka Boží vždycky chrání ty, kteří ji uctívají nejkrásnější modlitbou.

Listopad se slavností Všech svatých a nastrojenými hroby našich zemřelých. V neděli 4. listopadu po požehnání byl průvod z kostela na hřbitov a modlitby za mrtvé u hlavního kříže. Co jste vy, budeme jednou i my, naši přátelé na věčnosti!

V prosinci hořely svíce adventního věnce při „rorátních“ mších svatých. Veliká touha po Vykupiteli člověka kéž zůstane živá a věčná v této farnosti. Pastýřským listem na 1. adventní neděli vyhlásili biskupové a ordináři jubilejní Metodějův rok k výročí 1100 let od smrti tohoto 1. moravského biskupa.

Výroční správa:

Ve farnosti bylo 35 církevních sňatků, 51 pohřbů a 74 křtů dětí.

Větší výdaje:

1) Oprava sochy sv. Gotharda              9000,-Kč

2) Příspěvek na děkanátní lešení         25000,-Kč

3) Lavičky do kostela                          12000,-Kč

„Pane, milióny očí se dívají v posledních minutách umírajícího roku na hodinový ciferník a očekávají bití hodin. My ale obracíme svůj pohled k Tobě, který jsi nad časem a prosíme, abys nás vedl k sobě, našemu pravému Domovu.“

1985

Rok 1985 byl rokem jubilejním, kdy si křesťané v naší vlasti připomínali 1100 let od smrti sv. Metoděje.

Dne 25. ledna zemřel po krátké nemoci náš kostelník pan Ignác Matějíček, který v brumovském  chrámu Páně vykonával kostelnickou službu přes 50 let. „Pane Matějíček, děkujeme Vám za všechno, co jste pro nás a náš kostelíček vykonal upřímným a srdečným Pán Bůh zaplať,“ ( z rozloučení ministranta Stanislava Strnada).

Hned po Velikonocích se začala opravovat vnější fasáda kostela, dávali se měděné rýny a modřínové okenice do věže. Opravu si dělali farníci brigádnicky pod vedením p. Františka Křeka st. Některé výdaje při opravě: Dřevěné desky 3000,-Kč, fošny 2000,-Kč, cement, písek, vápno, práce od OPS Gottwaldov-9000,-Kč, písek, štěrk – 3000,-Kč, další desky a cement – 3000,-Kč, nové okapové roury – materiál a montáž stály 121 544,-Kč. Projektová dokumentace hromosvodu – 3044,-Kč, nové bleskosvody: demontáž starého, materiál a montáž nového bleskosvodu stály 14 696,-Kč. Modřínové okenice do věže asi 3000,-Kč plus ostatní menší náklady, takže celková suma opravy dělá 160 000,-Kč.

Kostel byl natřen rakouskou barvou Avenarius, kterou nám poslali a uhradili dobrodinci z Rakouska (asi 70 000 šilinků).

  1. června bylo ve farnosti 1. svaté přijímání, při kterém poprvé přistoupilo ke stolu Páně 77 dětí naší farnosti.

V červenci byla na Velehradě hlavní pouť jubilejního Metodějova roku, které se zúčastnili jen někteří jednotliví naši farníci. Tři dny před svatováclavskými hody se dokončila oprava kostela, v sobotu ještě malíři dělali poslední nátěr omítky a po nich lešenáři během dne odstranili z celého kostela a věže lešení. Byl to obdivuhodný výkon.

Hody se slavily neděli před sv. Václavem 22. září, kdy mše svaté byly jedna ráno 8.00 hod a druhá slavná odpoledne v 16.00 hod, při které koncelebrovalo 7 kněží v naplněném kostele, kazatelem byl P. Vladimír Tomeček z Napajedel.

Z výroční zprávy farního úřadu:

Pokřtěno bylo v naší farnosti za rok 1985 celkem 84 dětí, sezdáno 28 párů novomanželů, pohřbeno 54 farníků a svátost nemocných přijalo společně v kostele asi 100 farníků. Na sklonku roku patří dík všem známým a neznámým brigádníkům a dobrodincům našeho kostela, kéž jim Bůh odmění jejich oběti a provází je svým požehnáním, pomocí a ochranou.

Komentáře jsou uzavřeny.